Přejít na obsah
Portál pro Vaše úspěšné podnikání v SRN
+420 296 348 207 Václavské náměstí 66, 110 00 Praha 1
Portál pro Vaše úspěšné podnikání v SRN
+420 296 348 207 Václavské náměstí 66, 110 00 Praha 1

Export služeb

Podmínky exportu služeb do Německa

Chceme v SRN poskytovat služby, ale nechceme si tam zakládat žádnou formu zastoupení (pobočky). Je to možné a kde se můžeme dozvědět podrobnosti?

V rámci tzv. volného pohybu služeb můžete v SRN své služby poskytovat od 1.5.2011 zcela volně za stejných podmínek, za jakých služby poskytují němečtí poskytovatelé. Máte v zásadě pouze dvě omezení. Musí jít o dočasné poskytování služeb a musíte přitom dodržovat všechny povinnosti, které při takové činnosti mají i místní podnikatelé. Co se týče dočasnosti, je tento pojem vykládán velmi široce a to v souvislostech s charakterem a rozsahem služeb, jak často je v SRN poskytujete, s jakými intervaly atd. Povinnosti místních podnikatelů v oboru si musíte zjistit na živnostenském úřadě, řemeslnické komoře, cizineckém úřadu a podobně.

Mohu jako OSVČ registrovaná v ČR dlouhodobě pracovat v SRN pro jedinou firmu (tzv. švarc systém)?

Tento systém (v podstatě forma pracovního vztahu) je v Německu, stejně jako v České republice zakázán. V terminologii německých úřadů je označován jako “zdánlivá samostatnost.” Obecně lze říci, že německé úřady postupují proti této formě “zaměstnávání” daleko přísněji než úřady u nás, je proto nutné vždy řádně prověřit pohled místně příslušných úřadů na konkrétní případ.

Chceme v SRN pracovat na základě smlouvy o dílo. Je to možné?

Na základě smlouvy o dílo je možné od 1.5.2011 v Německu bez problémů pracovat, je však nutné, aby byla skutečně uzavřena smlouva o dílo, která bude odpovídat požadavkům německých úřadů na tento typ smluv. Obecně je třeba dávat nějvětší pozor na to, aby se nejednalo o pouhé přenechání českých zaměstnanců německému zaměstnavateli (to je sice obecně povolené, česká firma však musí mít příslušné povolení od německých úřadů). Zaměstnanci vyslaní do Německa na základě smlouvy o dílo musí pracovat za stejných podmínek, které jsou garantovány německým zaměstnancům (týká se zejména minimální mzdy, dovolené, přesčasů, maximální pracovní doby atd.).

Naše firma se zabývá speciální údržbou strojírenských zařízení. Můžeme poskytovat naše služby německým klientům v jejich provozovnách?

Můžete tyto služby poskytovat v rámci tzv. přeshraničního poskytování služeb, ale bude se muset jednat o práci časově omezenou a budete při ní muset splňovat všechny podmínky, které by musela splňovat německá firma. Doporučujeme proto nejdříve si tyto podmínky zjistit (například v hospodářské či řemeslnické komoře).

Dodáváme do SRN systémy oplocení, ale potřebovali bychom tam mít i sklad a drobnou výrobnu, kde bychom prováděli konečné úpravy. Je to možné a mohou tam pracovat naši zaměstnanci?

Možné to je. Šlo by to řešit založením odštěpného závodu nebo dceřiné společnosti. Za určitých podmínek by se to zřejmě dalo kombinovat i s přeshraničním poskytováním služeb, případně s montáží dodaného výrobku. Své české zaměstnance byste mohli v této situaci bez problémů využít. Konečné řešení bude záležet na více okolnostech – jaké pracovní činnosti budete muset v SRN provádět, kolik zaměstnanců budete potřebovat a v jakých profesích, kolik budete mít zakázek a zda tam budou muset být někteří (a jací) zaměstnanci trvale, zda budete chtít být německým daňovým či právním subjektem atd. Doporučujeme kontaktovat specializovanou poradenskou firmu, která se německým trhem zabývá a která jistě optimální řešení najde.

Chci v SRN jako OSVČ provozovat dlouhodobě řemeslnou činnost. Je to možné a jak mám postupovat?

Z území ČR to možné není. Můžete ale využít práva na usazení a v SRN si založit vlastní živnost. K tomu doporučujeme kontaktovat nejdříve příslušnou německou řemeslnickou komoru a tam si získat potřebné informace. Budete se muset registrovat na příslušném živnostenském úřadu, budete muset získat povolení k pobytu, mít trvalé bydliště a nějakou provozovnu atd.

Jsme stavební firma a chceme s našimi zaměstnanci podnikat na německém trhu. Bude to možné, když si v SRN založíme dceřinou společnost?

Vaše dceřiná společnost bude subjektem německého práva (německá firma), a proto bude mít stejná práva a povinnosti jako ostatní firmy v tomto oboru. České zaměstnance můžete v Německu bez problémů zaměstnat, avšak za stejných podmínek, které jsou garantovány příslušnou legislativou německým zaměstnancům. Vaše dceřiná firmy by také mohla podepsat s mateřskou firmou v ČR smlouvu o dílo, na jejímž základě by čeští zaměstnanci mateřské firmy mohli v SRN pracovat a zůstali by i nadále zaměstnanci v ČR. I zde však bude platit, že podmínky takto vyslaných pracovníků (výše mzdy, dovolená, přesčasy atd.) musí být v souladu s německou legislativou. Doporučujeme však vždy obdobná řešení konzultovat s odborníky.

Poskytujeme služby německým firmám. Jakou sazbu DPH máme použít a kde máme daň zaplatit?

Informace k problematice DPH naleznete v sekci DPH v Německu

Když bude mít naše dceřiná společnost v SRN své zaměstnance, bude za ně muset platit sociální pojištění ?

Ano. Jako zaměstnavatel je budete muset nahlásit u místní nemocniční pokladny, a tím budou pojištěni pro případ nemoci, nezaměstnanosti i v rámci zákonného důchodového pojištění. Příspěvky na sociální pojištění platí z poloviny zaměstnavatel a z poloviny zaměstnanec.Více informací lze najít na stránkách české správy sociálního zabezpečení http://www.cssz.cz/cz/evropska-unie

Když vyšleme z ČR naše zaměstnance do SRN pracovat v rámci přeshraničního poskytování služeb, musíme za ně platit německé sociální pojištění?

Nemusíte. Pro takového zaměstnance platí ve věci sociálního pojištění právní předpisy domovského státu. Měli byste je však vybavit osvědčením A1 prokazujícím tuto skutečnost. Více se dozvíte na stránkách české správy sociálního zabezpečení http://www.cssz.cz/cz/evropska-unie

Právní rámec exportu služeb do Německa:

Podmínky pro poskytování služeb českými firmami v Německu se řídí Smlouvou o založení ES, ustanoveními o volném pohybu služeb a přístupovou smlouvou ČR k EU. Příslušnou část Smlouvy o založení ES uvádíme zde:

KAPITOLA 3

Služby

Článek 49

Podle následujících ustanovení jsou zakázána omezení volného pohybu služeb uvnitř Společenství pro státní příslušníky členských států, kteří podnikají v jiném státě Společenství, než se nachází příjemce služeb. Rada může na návrh Komise rozhodnutím přijatým kvalifikovanou většinou rozšířit použitelnost této kapitoly též na poskytovatele služeb, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí a kteří jsou usazeni ve Společenství.

Článek 50 Za služby se podle této smlouvy pokládají výkony poskytované zpravidla za úplatu, pokud nejsou upraveny ustanoveními o volném pohybu zboží, kapitálu a osob. Služby zahrnují zejména: a) činnosti průmyslové povahy; b) činnosti obchodní povahy; c) řemeslné činnosti; d) činnosti v oblasti svobodných povolání. Aniž jsou dotčena ustanovení kapitoly týkající se práva usazování, může poskytovatel služby za účelem jejího poskytnutí dočasně provozovat svou činnost ve státě, kde je služba poskytována, za stejných podmínek, jaké tento stát ukládá svým vlastním státním příslušníkům.

Článek 51

1. Volný pohyb služeb v oblasti dopravy je upraven ustanoveními hlavy o dopravě. 2. Liberalizace bankovních a pojišťovacích služeb, které jsou spojeny s pohybem kapitálu, se uskuteční v souladu s liberalizací pohybu kapitálu.

Článek 52

1. Rada vydá na návrh Komise a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Evropským parlamentem kvalifikovanou většinou směrnice k dosažení liberalizace určitého typu služeb. 2. Směrnice uvedené v odstavci 1 se zpravidla přednostně týkají těch služeb, které mají přímý vliv na výrobní náklady nebo jejichž liberalizace přispívá ke směně zboží.

Článek 53

Členské státy jsou připraveny přistoupit k liberalizaci služeb ve větší míře, než jsou povinny na základě směrnic vydaných podle čl. 52 odst. 1, pokud jim to dovolí jejich celková hospodářská situace, jakož i situace v příslušném hospodářském odvětví. Za tím účelem podá Komise příslušným členským státům vhodná doporučení.

Článek 54

Dokud nebudou odstraněna omezení volného pohybu služeb, uplatňuje je každý členský stát na všechny poskytovatele služeb podle čl. 49 prvního pododstavce, bez rozdílu státní příslušnosti nebo místa pobytu.

Článek 55

Pro otázky upravené touto kapitolou se použijí články 45 až 48.

(Text Smlouvy o založení Evropského společenství ve znění smlouvy z Nice byl převzat z www.euroskop.cz)

Datum publikování: Datum poslední editace: 22.5.2017