Přejít na obsah
Portál pro Vaše úspěšné podnikání v SRN
+420 296 348 207 Václavské náměstí 66, 110 00 Praha 1
Portál pro Vaše úspěšné podnikání v SRN
+420 296 348 207 Václavské náměstí 66, 110 00 Praha 1

Stav německého hospodářství

Firmy šlapou, lidé se bojí

Německo míří k období hospodářského růstu. Další reformy mohou tento trend upevnit.

Německo na tom nikdy nebylo tak špatně jako dnes, nechala se několikrát před volbami slyšet šéfka CDU Angela Merkelová. A dodávala, že za to může sedm let vlády sociální demokracie a Zelených. SPD kontrovala v předvolebních šotech výčtem úspěchů, kterými se německá ekonomika může pyšnit – růstem vývozu, nárůstem přihlášených patentů nebo snížením inflace na polovinu.

Analýza stavu německého hospodářství, kterou sestavil s pomocí německých ekonomických institutů britský týdeník The Economist, ukazuje, že Merkelová přece jen poněkud přehání. Firmám se začíná i díky některým vládním reformám dařit. Nicméně rychlejšímu ekonomickému zotavení brání nedůvěra Němců v blízkou budoucnost. Právě tuto skepsi bude muset nová vláda prolomit především.

POSLEDNÍM RADIKÁLNÍM OPATŘENÍM sociálnědemokratické vlády před volbami bylo přijetí takzvaného opatření Hartz IV, které reformovalo vyplácení podpor v nezaměstnanosti a sociální nouzi. Cílem bylo, aby se dlouhodobě nezaměstnaným přestalo vyplácet zůstávat doma a začali si hledat práci. Přestože Hartz IV nevedl k očekávanému zvýšení zaměstnanosti a zatížil jen letos spolkový rozpočet osmi miliardami eur, nepřímo firmám pomohl. Lidé se začali více obávat ztráty pracovního místa. Zaměstnanci začali být při kolektivním vyjednávání s podniky přístupnější snižování mezd, nechávají se zaměstnávat na částečný úvazek nebo pouze na určitou dobu. Moc odborů se oslabila; firmy tak snížily mzdové náklady a spolu s organizační restrukturalizací začaly být opět konkurenceschopné na světových trzích.

Merkelová navíc přehlíží skutečnost, že ve Spolkové republice, na rozdíl od ostatních velkých evropských zemí, hodinové náklady práce v porovnání s rokem 1999 neustále klesají. Velké společnosti pochopily, že jejich hlavní odbytiště je ve světě, ne doma. Tento trend ještě zesílil po roce 2003, kdy vstoupily v platnost další nové daňové zákony, které umožnily firmám prodávat akciové podíly, aniž by musely z těchto výnosů platit daň. Mnoho firem se zbavilo účastí, které nesouvisely s jejich hlavní činností, což vedlo k zefektivnění výroby.

Zlepšilo se i zdraví bank. Banky prodaly značnou část nemovitostí, podílů v podnicích a špatných úvěrů, zajištěných nemovitým majetkem. Nyní půjde o to, kdy se osmělí více půjčovat peníze malým a středním podnikům, které mohou zajistit pracovní místa či dát práci části z více než pěti milionů nezaměstnaných a ještě více tak rozhýbat německou ekonomiku.

Na trhu práce se přitom začíná po temných letech blýskat na lepší časy. V červenci klesala nezaměstnanost už čtvrtý měsíc v řadě. Ve srovnání s minulým rokem přibylo o polovinu neobsazených pracovních míst. Některé analýzy navíc ukazují, že firmy zvažují, že budou najímat v příštích měsících nové pracovníky.

V NĚMECKU existuje velmi úzký vztah mezi strachem z nezaměstnanosti a spotřebitelskou důvěrou. Skepse při pohledu do budoucnosti dusí spotřebu domácností a je v posledních letech příčinou, proč i přes dobré výsledky podniků roste německá ekonomika jen šnečím tempem. Místo spotřeby Němci více šetří na horší časy.

Tím výčet přetrvávajících hlavních potíží nekončí. Ústavy, které se zabývají v Německu ekonomickými analýzami, upozorňují, že federace nutně potřebuje také daňovou a penzijní reformu. Něco se bude muset dělat i s nepříznivým demografickým vývojem. Zatímco v roce 1960 se narodilo 1,3 milionu dětí, loni to bylo už jen 700 tisíc.

Kapitolou samou pro sebe jsou nové spolkové země v bývalém východním Německu a mohutné finanční toky, které drží bývalou NDR při životě. Celý region každý rok spolkne na dotacích 90 miliard eur, což představuje čtyři procenta německého HDP. Na 850 tisíc pracovních míst je existenčně závislých na transferech z Berlína.

Patrně nejhorším aspektem rozvoje východního Německa je podle Ulricha Bluma, šéfa IWH, skutečnost, že téměř žádná významná firma nemá v nových spolkových zemích ústředí. Úspěšné firmy, které pocházejí z východu, přesouvají své centrály na západ. Výsledkem je, že východoněmecká města přicházejí o podnikatelskou elitu a o občany s naditými peněženkami a chutí utrácet. I když se najdou výjimky, jako třeba Jenoptik či DHL, přicházejí podle Bluma východoněmecká města nepřítomností firemních špiček o třicet procent přidané hodnoty, kterou firemní centrály obvykle s sebou přinášejí.

Jan Stuchlík

Převzato z EKONOM č.38/2005

Autor: Datum poslední editace: 12.2.2017

Další články

12.11.2020

Německo je jedničkou v Evropě v záporných úrocích z vkladů

V Německu jsou v současnosti nejrozšířenější a nejvyšší záporné úroky z vkladů v celé Evropě. Německé podniky musí za své zůstatky na bankovních účtech v německých bankách platit úroky v průměrné výši minus 0,34%.