Přejít na obsah
Portál pro Vaše úspěšné podnikání v SRN
+420 296 348 207 Václavské náměstí 66, 110 00 Praha 1
Portál pro Vaše úspěšné podnikání v SRN
+420 296 348 207 Václavské náměstí 66, 110 00 Praha 1

Německá ekonomika 2006

Německá blýskání na lepší časy

Hans-Werner Sinn o ekonomických vyhlídkách světa a Německa v roce 2006.

V roce 2004 rostla světová ekonomika tempem 5,1 procenta, což bylo nejvyšší tempo růstu za posledních 28 let. Indikátor světového ekonomického klimatu, který institut Ifo stanovuje ze čtvrtletních průzkumů 1200 expertů v 90 zemích, se sice během prvních tří čtvrtletí roku 2005 mírně zhoršil, ale v posledním čtvrtletí opět vzrostl, což naznačuje pokračování boomu. Růst v roce 2005 se odhaduje přibližně na 4,3 procenta a podobné tempo lze očekávat i v roce 2006. Nastává tedy období trvalého rychlého celosvětového růstu, nevídaného od sedmdesátých let minulého století.

Růst však není rovnoměrný. Ve Spojených státech klesl počet expertů hodnotících současnou situaci příznivě. Většina se jich domnívá, že se ekonomická situace v průběhu následujících šesti měsíců zhorší. V asijských zemích včetně Číny je však optimismus nezlomný. Totéž platí o východní Evropě, bývalých sovětských republikách a Latinské Americe.

Velkým překvapením je Evropa, u níž se na rozdíl od roku 2004 a první poloviny roku 2005 zdá, že dohání zbytek světa. Zatímco v roce 2005 činil růst patnácti „starých“ členských zemí Evropské unie bídných 1,5 procenta, Ifo očekává, že v roce 2006 se tempo růstu evropské patnáctky zrychlí na 2,1 procenta.

Ekonomická výkonnost se bude přesto u jednotlivých zemí EU značně lišit. Zatímco Itálie se bude potácet s růstem pouhých 1,1 procenta, irská raketa neztratí sílu a vyžene reálný HDP vzhůru asi o 4,8 procenta. Obecně vzato si velké státy EU oproti menším členům stále povedou špatně – což není žádné překvapení vzhledem k faktu, že EU je v podstatě institucí, která pomáhá menším zemím překonat nevýhodu jejich velikosti.

Vzestup zažívá dokonce i Německo jakožto největší evropská ekonomika. Indikátor klimatu Ifo, který se v případě Německa opírá o měsíční průzkumy v sedmi tisících firmách, zaznamenal v druhé polovině roku 2005 skokové zvýšení a dosáhl nejvyšší hodnoty od růstového roku 2000. Zlepšuje se i hodnocení současné situace a očekávání firem. Po pěti letech stagnace se ekonomika konečně dala do pohybu.

Hnací silou je vnější poptávka, neboť Německo jako druhý největší vývozce na světě těží z celosvětového boomu. Export se v roce 2005 zvýšil o 6,2 procenta a pro rok 2006 se očekává zvýšení o 7,4 procenta.

Jak jsme však viděli v letech 2004 a 2005, export na vytvoření robustního růstu nestačí, pokud ho nenásleduje také domácí poptávka. Dobrou zprávou pro Německo je, že momentálně roste i poptávka investiční. Už druhá polovina roku 2005 byla sice docela dobrá, ale Ifo očekává, že investice do zařízení porostou v roce 2006 o zdravých 6 procent.

Očekává se, že celkový investiční růst dosáhne 2,9 procenta – podle někdejších měřítek je to málo. Pro Německo má ovšem klíčový význam jakýkoliv investiční růst, poněvadž tato země podle nejnovější statistiky OECD trpí nejnižším podílem čistých investic na národním důchodu na světě. A i když Německo zůstane světovým loudalem, rostoucí investiční poptávka jako taková přispěje k růstu HDP, který Ifo pro rok 2006 odhaduje na 1,7 procenta.

Toto číslo se zdá v porovnání s většinou ostatních zemí malé. Faktem je, že všechny členské země EU s výjimkou Itálie a Nizozemska porostou rychleji. Všechno je však relativní: růstový trend Německa činí pouhé 1,1 procenta a země je od roku 1995 nejpomaleji rostoucím členem EU. Ve srovnání se skličující minulostí tak i Německo v současné době zažívá hospodářský boom. Dokonce i německá nezaměstnanost, která od roku 1970 cyklicky narůstá, zaznamená v roce 2006 mírný pokles ze 4,8 na 4,7 milionu osob.

Vláda možná k dobrým ekonomickým datům také trochu přispěla, když ohlásila seriózní snahu o konsolidaci německých veřejných financí – což je nezbytný předpoklad pro důvěru investorů. Podle vlády srazí podstatné zvýšení daní do roku 2007 fiskální deficit pod hranici tří procent HDP, kterou stanoví Pakt stability a růstu – a kterou se pět let po sobě nedaří dodržovat.

Skutečným testem německé vlády je trh práce. Většina pozorovatelů se nyní shoduje, že Německo potřebuje něco podobného, jako je americká daňová sleva na dosažený příjem (EITC). V Německu se tomu říká „aktivizační sociální pomoc“ nebo „kombi mzdy“, ale princip je stejný: stát by měl omezit množství peněz vyplácených za nicnedělání a platit více za účast na pracovním procesu. Tím by se rozšířila distribuce mezd, vytvořila pracovní místa a udržela životní úroveň chudých.

Merkelová ve svém úvodním projevu v Bundestagu oznámila, že její vláda v roce 2006 takový systém zavede. Pokud to nejsou jen plané řeči a kancléřka opravdu uskuteční seriózní reformu pobídkové struktury německého sociálního státu, mohla by být výsledkem vyšší zaměstnanost a strukturální hospodářský růst. V dlouhodobém výhledu by to bylo pro Evropskou unii – a pro globální ekonomiku – slibnější než vnější poptávkou tažená výkonnost, které se Německo v současné době těší.

(c) Project Syndicate 2005

www.project-syndicate.org

Hans-Werner Sinn vyučuje ekonomii a veřejné finance na univerzitě v Mnichově a předsedá institutu Ifo. Je laureátem mnoha ocenění, předsedou Svazu pro sociální politiku, členem dozorčí rady HVB a poradcem bolivijské vlády.

Převzato z EKONOM č.4/2006

Autor: Datum poslední editace: 12.2.2017

Další články

16.9.2019

Němci konečně přijímají moderní bezhotovostní způsoby placení

Zatímco v naprosté většině evropských zemí už před časem započal trend odklonu od hotovosti a čím dál rozšířenějšího používání digitálních bezhotovostních platebních metod, platilo Německo do nedávna za zemi, kde spotřebitelským platbám vládne hotovost. Nyní se však zdá, že trend elektronických plateb zapustil pevné kořeny i v Německu.

29.8.2019

Daňové příjmy německého státu v červenci meziročně klesly

V červenci letošního roku vybral německý stát o 1,6% méně na daních, než v červenci roku 2018. Největší pokles daňových příjmů byl zaznamenán u DPH. Celkové daňové příjmy německého státu dosáhly v červenci 53,5 miliard EUR.