Přejít na obsah
Portál pro Vaše úspěšné podnikání v SRN
+420 296 348 207 Václavské náměstí 66, 110 00 Praha 1
Portál pro Vaše úspěšné podnikání v SRN
+420 296 348 207 Václavské náměstí 66, 110 00 Praha 1

Německá reforma zdravotnictví

Sliby chyby?

Velká koalice v Německu prosazuje reformu zdravotnictví, nad kterou se všichni ostatní chytají za hlavu.

Pro Němce, kteří potřebují pomoc lékaře nebo musejí do nemocnice a mají dostatek peněz, je například klinika Grosshaden v Mnichově rájem na Zemi. Privátní pacienti jsou umísťováni nejen do oddělených prostor, ale rovnou do samostatné části nemocnice. Dostanou jak vlastní pokoje, tak vlastní servis.

Movitým se tam věnuje většina místního personálu. Opečovávaní nemusejí na nic čekat a mají jistou osobní péči přednosty, případně jiných špičkových kapacit pracoviště.

Za všechno pohodlí se platí. Nemusí to být v hotovosti, pro nadstandard se dá sjednat soukromé, tedy dražší pojištění. Ve Spolkové republice ho má v zásadě každý, kdo si to může dovolit.

Jenže ani vyšší finanční spoluúčast občanů nemusí nutně znamenat, že jsou (a budou) stále dražší zdravotnické systémy z pohledu peněz a odváděných výkonů „za vodou“.

Kvůli omezeným lidským kapacitám se totiž už teď v řadě německých nemocnic jaksi nedostává na standardní pacienty.

VĚŘÍME-LI SLOVŮM spolkové ministryně zdravotnictví Ully Schmidtové (SPD), má být podobným situacím záhy odzvoněno. „Náš systém zákonného zdravotnického zabezpečení zaručuje, že se v případě potřeby dostane odpovídající lékařské pomoci každému. Připravovanou reformou usilujeme o to, aby péče zůstala na vysoké úrovni a byla dostupná pro všechny občany, bez ohledu na věk a výši příjmu. Pacienti nebudou zatíženi příplatky ani novým katalogem úkonů. Naopak: tam, kde je to nutné, budou posíleny výkony hrazené ze zákonného pojištění,“ ujišťuje šéfka resortu na www.bmg.bund.de.

Potíž je v tom, že si to myslí pouze ona, případně její kolegové ve vládě. Odborná a laická veřejnost pochybuje nejen o přínosu jednotlivých reformních opatření, ale dokonce o jejich smyslu.

Reforma, ke které se zavázali politici velké koalice CDU/CSU a SPD, už prošla kabinetem a doputovala do Spolkového sněmu (Bundestag). V kostce navrhuje toto, shrnul deník Die Welt:

Od roku 2009 by měly plynout odvody na zdravotní pojištění od zaměstnavatelů a zaměstnanců do speciálního zdravotnického fondu. Stejným směrem mají téci státní dotace z vybraných daní. Fond, zdůrazňují autoři, má podnítit soutěž mezi zdravotními pojišťovnami. Pojišťovny s velkým počtem nemocných klientů by měly dostávat vyrovnání od pojišťoven, které mají marodů výrazně méně.

Jestliže nevystačí zdravotní pojišťovny s penězi z fondu, mohou po klientech žádat dodatečný příspěvek. Nesmí být vyšší než jedno procento měsíčního příjmu. Bude-li pojišťovna chtít příliš mnoho, měl by ji pojištěnec vyměnit za jinou. To je podle reformátorů opět popud k soutěži.

Už v příštím roce mají pojišťovny vytvořit nový, centrální zastřešovací svaz. Ten by měl převzít hlavní vyjednávací funkce, v nichž se střídalo sedm oborových svazů.

Dobře vydělávající zaměstnanci budou muset déle setrvat v systému zákonného pojištění. Až dosud se mohli pojišťovat soukromě, pokud překročili předepsanou hranici výdělku. Nově by tak mohli učinit teprve poté, co se udrží nad limitem tři roky po sobě. Cílem je zajistit maximum plátců do budoucího fondu.

Pokud občané zanedbají prevenci a onemocní, budou se muset na léčbě podílet. Na druhé straně se má rozšířit servis pojišťoven, které začnou hradit doporučená očkování, léčebné kúry, pobyty a pečovatelskou službu.

Z PŘEHLEDU PLYNE, že německá zdravotnická reforma je zaměřena na organizační změny, nikoli na peníze. Finanční konsolidaci má sektor, který zaměstnává 4,2 milionu lidí, v zásadě za sebou. „Více než šestimiliardový schodek v zákonném zdravotním zabezpečení z roku 2003 zmizel už koncem loňského roku. Dluhy má však stále 78 (z 250) pojišťoven,“ připouští Schmidtová. „Jde o první reformu po mnoha letech, která nezvyšuje platby ani neomezuje výkony,“ připomíná.

Nicméně už z důvodu, že reforma krátí příspěvek federálního rozpočtu do zdravotnictví z 4,2 miliardy eur na 1,5 miliardy v roce 2008, bude nutno výpadek něčím nahradit. Od Nového roku se proto zvyšuje průměrný odvod z hrubé mzdy, jehož výše závisí na ujednání s pojišťovnou, ze 14,3 na 14,8 procenta. Nejde o součást reformy, ale souvislost je jasná.

Parlamentní opozice volá po zastavení celého projektu, jehož tištěná verze má skoro 600 stran. „Je to krok do plánovité ekonomiky,“ varují v obavách ze zvyšování spoluúčasti a zhoršení péče liberálové z FDP. Zelení mluví o „reformní atrapě“, Leví poukazují na dopad pro sociálně slabší vrstvy. Kritici z řad koalice ve Sněmu nevystoupili.

REFORMĚ MOC NEVĚŘÍ. Z občanů, na něž se obrátila veřejnoprávní televize ZDF, věří v přínos reformy jen 4 %. Plných 74 % je přesvědčeno, že se poměry ve zdravotnictví zhorší. Pesimisty byli dotázaní i v otázce nákladů – 75 % čeká větší zátěž pro své peněženky, v menší břemeno doufá jen 6 %. „V Německu nastala, pokud jde o tuto reformu, zcela zvláštní situace. Všechny skupiny jsou proti: pojišťovny, vědci, svazy lékařů, nemocnice, zaměstnavatelé, odbory. Chce ji jen vláda. Něco takového jsem ještě nezažil,“ upozorňuje Volker Hansen, zástupce vedoucího odboru sociálního zabezpečení Spolkového sdružení německých zaměstnavatelských svazů (BDA, viz rozhovor).

Zdravotnická reforma by měla projít Spolkovým sněmem do konce letošního roku. Začátkem příštího roku se jí má zabývat Spolková rada, složená ze zástupců zemí. Tam může vládu čekat problém, protože rozhodování se musí opírat o souhlas případných zemských vládních partnerů. V Bádensku-Württembersku jsou to pro CDU právě liberálové z FDP.

V plánu je, aby reforma začala platit od 1. dubna 2007.

Světlana Rysková

Igor Záruba

Více soutěže? Ale kdeže!

Vláda se ohání potřebou konkurence, ale sama ji potírá, říká Volker Hansen z BDA.

Říkáte, že se reforma zdravotnictví v Německu nikomu nelíbí, kromě vlády. Proč?

Protože místo toho, aby soutěž, jejíž podporou se ohání, opravdu umožnila, tak ji naopak potlačuje.

Má se zřídit zdravotnický fond, tedy něco, co vůbec nepotřebujeme. Má jít o jakýsi velký kastrol, do něhož budou všichni pojištěnci odvádět platby do systému. Sazba bude jednotná, takže jakápak soutěž? V současnosti, kdy jsou sazby smluvní, může pojišťovna snížit sazbu a přilákat více klientů.

Jsou krokem vedle i dorovnávací prémie?

Jak se to vezme. Z fondu se má pojišťovnám vyplácet na každého pojištěnce jednotná suma, dejme tomu 170 eur. Plus bonus pro starší občany, protože ti jsou častěji nemocní. Když to pojišťovnám nebude stačit na pokrytí jejich výloh, může pojišťovna chtít po lidech doplatek, třeba 10 až 20 eur. Vy si řeknete, tak to ne, a půjdete k jiné pojišťovně.

Ale to by mohlo znamenat soutěž, ne?

Ano. Jenže vezměme si tu samotnou prémii. Jak ji pojišťovna dostane? Musí ji vyžadovat od jednotlivých osob, musí jim zavést účty, půjde tedy o značný nápor na byrokracii. A co když lidé odmítnou zaplatit? Pak budou nutné upomínky, tedy další výdaje.

Pokud by to vše měly pojišťovny finančně utáhnout, musely by místo 10 eur požadovat 20. Když budete mít příjem 1000 eur, více než 10 eur dát nemůžete. V takovéto situaci se musí pojišťovna zahojit na jiném pojištěnci, který má více prostředků.

A po něm chtít třeba 40 eur i za toho „slabšího“?

Přesně tak.

Kolik prostředků ve zdravotnictví má spravovat fond a kolik dodat dorovnávací prémie?

Platby do fondu a federální dotace z vybraných daní mají představovat 95 % těchto prostředků, pět procent mají financovat dorovnávací platby.

Zastřešující svaz pro pojišťovny, ten také sektor nepotřebuje?

Sektor ne, vláda ano. Dnes mají totiž vedoucí svazy velkou samostatnost a vláda je nemůže kočírovat. U zastřešujícího svazu to půjde, protože povede z centra vyjednávání se všemi poskytovateli výkonů. Jenže to je další krok do státem řízené, plánovité politiky, protože sedmdesát procent všech prostředků by bylo pod kontrolou státu, kdežto mimo ni, v soutěži, jen třicet procent.

Co říkáte delší lhůtě pro přechod ze zákonného do soukromého systému pojištění?

To je přímo upírání osobní svobody. Nyní, když máte jako zaměstnanec příjem nad 3900 eur měsíčně, můžete zůstat v zákonném systému a dobrovolně se připojišťovat, odejít k soukromé pojišťovně nebo se nemusíte pojistit vůbec. Většina volí první dvě možnosti. Nově budete muset překročit tuto laťku tři roky po sobě. Jde o čekací lhůtu, která zase protiřečí volné soutěži.

Opravdu si myslíte, že vláda nedostatky svého záměru nevidí?

Vidí, ale takticky mlčí. Obě strany, SPD a unie CDU/CSU, měly před volbami svoje reformní koncepty. SPD měla občanské pojištění s regulovanou sazbou, které by platili i soukromí pojištěnci. Unie chtěla model prémií, na platu nezávislou prémii pár eur. Reforma míchá oba recepty – oba protějšky doufají, že kdyby v příštích volbách toho druhého převálcovaly, mohly by si v reformě najít to svoje a na tom dále stavět. Například fond je myšlenka SPD.

Může se ještě něco změnit ve Spolkovém sněmu či Radě?

BDA a pojišťovny jsou lehkými optimisty, že ano. Ale dva hlavní pojmy, fond a zastřešující svaz, tam nejspíš zůstanou, protože jinak by velká koalice ztratila tvář.

Igor Záruba

Berlín

Převzato z EKONOM č.44/2006

Autor: Datum poslední editace: 12.2.2017

Další články

7.6.2021

Zrušení omezení při cestování do Německa od 15.6.2021

Německá spolková vláda rozhodla o vyřazení České republiky ze seznamu rizikových zemí s platností od 6. 6. 2021.

28.5.2021

Koncern VW zaznamenal velice úspěšné první čtvrtletí 2021

Německý automobilový koncern Volkswagen, jehož součástí je i česká Škoda Auto, vykázal v první čtvrtletí letošního roku zisk ve výši 3,4 miliardy EUR (cca 88 miliard Kč). V tomto období prodal 2,4 milionu aut, což bylo o 21% více než v prvním čtvrtletí roku 2020. Za tímto nárůstem stojí především silná poptávka z Číny.

20.5.2021

Zjednodušení cestování do Německa od 13.5.2021

Od 13.5.2021 došlo k další změně pravidel při vstupu do Německa z rizikových území, za které je aktuálně považována i Česká republika.  Především došlo ke sjednocení pravidel pro vstup na území Německa, povinnost testování a karantény pro území celé Spolkové republiky.

20.5.2021

Zvýšení minimální mzdy ve stavebnictví v Německu od 1.5.2021

S platností od 1.5.2021 došlo v Německu k opětovnému zvýšení minimální mzdy ve stavebnictví.
Tato minimální mzda platí v celém Německu jak pro domácí pracovníky ve stavebnictví, tak pro zahraniční pracovníky, kteří jsou do Německa vysláni v rámci volného pohybu služeb. Musí ji tedy dodržovat i české firmy, které do Německa vysílají své zaměstnance.

29.4.2021

Německý trh práce zaznamenává zotavení

Německý trh práce je na nejlepší cestě zotavit se z dopadů pandemie koronaviru. Uzavření gastronomických provozů a maloobchodu zatím nevedlo ke znatelnému propouštění. V březnu 2021 dokonce poklesl počet nezaměstnaných o 80.000 na celkem 2,8 milionu.