Německý velko a maloobchod

Německý velkoobchod: rozšíření EU jako šance

Velkoobchod představuje spojovací článek mezi průmyslem, řemesly a maloobchodem. Zákazníky velkoobchodu jsou maloobchodní firmy, pohostinství, regionální velkoobchodníci nebo průmyslové a řemeslnické podniky. Otevření mezinárodních trhů nabízí velkoobchodu v Německu, značně orientovanému na zahraniční obchod, velké šance růstu.

Velkoobchodníci vstupují na nové trhy, importují výrobky a nabízejí obsáhlé marketingové koncepty. Často tak malým firmám vůbec umožňují provozovat zahraniční obchod. Přebírají logistické úkoly, dopravu a skladování zboží, to vše za využití nejmodernějších systémů, nebo finanční a technické služby (technické poradenství, servis a údržba, školení personálu). Velkoobchod dále přebírá značnou část rizik při nákupu a prodeji výrobků. Převzetí měnových a dopravních rizik nebo také rizik při skladování pomáhá zároveň zvyšovat konkurenceschopnost německého hospodářství.

Rozsáhlá nabídka služeb

Charakteristickým znakem německého velkoobchodu je úzká specializace. Jeho úkolem je efektivně, podle požadavků zákazníků a s malými riziky spojit nabídku a poptávku po zboží a službách. Zatímco v minulosti se obchodovalo s obilím, čajem, kávou, bavlnou nebo porcelánem, v současné době velkoobchod nabízí vedle dodávaného zboží také velké množství doprovodných služeb, přičemž využívá nejmodernější komunikační a informační technologie.

Činnost velkoobchodu nespočívá pouze v zásobování výrobců nebo maloobchodníků. Zároveň se snaží efektivně sladit výrobky a služby s potřebami výrobců a spotřebitelů a snížit transakční náklady obchodu poskytováním obsáhlých informací o trzích nákupu a odbytu a nejrůznějších výrobcích.

Úspěšné velkoobchodní podniky disponují obsáhlými znalostmi o trzích, dodavatelích, výrobcích a výrobních procesech. Nabídka zboží je neustále doplňována rostoucím počtem servisových služeb. Vedle tradičního obchodu nabízejí podniky stále častěji služby v oborech logistika, marketing, financování, management vztahu se zákazníky. Dalším oborem činnosti je instalace a údržba dodaných výrobních zařízení.

Úkoly velkoobchodu – příklady:

vytváření sortimentu

transport a logistika

dispozice a skladování

zabezpečování kvality

informace o trhu, výrobcích a dodavatelích

marketing, technické poradenství, financování, školení

Opora hospodářství

V roce 2004 dosáhl německý velkoobchod obratu 593 miliard euro. V branži velkoobchodu, která patří do sektoru služeb, působí kolem 110 000 podniků. Ve velkoobchodu pracuje jen v Německu 1,2 milionu lidí. A další němečtí zaměstnanci působí ve velkoobchodu v zahraničí.

Německý velkoobchod je velmi heterogenní. Rozlišujeme obchod s výrobními prostředky a konzumním zbožím. Obchod s výrobními prostředky zahrnuje obchod s výrobním a investičním zbožím. Zákazníky jsou řemeslníci a průmyslové podniky, například z chemického průmyslu, stavebnictví a automobilového průmyslu nebo nakladatelství a tiskařského průmyslu.

Obchod se zbožím se člení na obchod s potravinami, nápoji a tabákem, obchod se spotřebním zbožím a ostatní velkoobchod. Zákazníky jsou maloobchodníci všech branží a gastronomie. Největší podíl na obratu má přitom velkoobchod s potravinami.

Strukturální vývoj ve velkoobchodu

Během devadesátých let zažil německý velkoobchod vývoj plný turbulencí. Rámcové podmínky přitom zásadně změnily tři události:

Sjednocení Německa

Na začátku desetiletí, po znovusjednocení Německa, došlo k boomu poptávky a konjunktuře velkoobchodu. Vznikly četné nové podniky. Po skončení boomu mnoho firem z trhu opět zmizelo. Zároveň přibyly fúze podniků.

Globalizace a rozšíření

Významné změny přinesla globalizace a rozšíření EU. Obojí představuje velké šance pro německý velkoobchod. Postupná dělba práce s sebou přináší nové nákupní možnosti. Rostoucí životní úroveň v nových členských zemích EU vytváří nové možnosti odbytu.

Vedle toho díky postupné integraci evropského trhu, rostoucí konkurenci a vysoké dynamice růstu v nových členských zemích získávají stále větší význam specializované logistické a informační systémy velkoobchodu. Mnozí velkoobchodníci se specializují jak na nákup, tak na odbyt a budou tím pádem z rozšíření EU profitovat hned dvakrát.

Tento vývoj zvýšil konkurenční tlak v Německu. Ve velkoobchodu tak roste tlak na optimalizaci procesů a internacionalizaci. Zároveň roste význam služeb, které velkoobchod nabízí. Spolkový svaz německého velkoobchodu a zahraničního obchodu (Bundesverband des Deutschen Groß- und Außenhandels – BGA) považuje pokračující globalizaci za velkou šanci.

Podle poznatků BGA v současné době více než polovina podniků obchoduje s novými členskými státy EU. Obchodní vztahy s Českou republikou v uplynulých patnácti letech značně vzrostly a dnes Česko patří k nejdůležitějším obchodním partnerům německého velkoobchodu z nových členských zemí.

E-commerce

Koncem devadesátých let došlo pro německý velkoobchod ke třetí velké, důležité změně, jejíž vliv v současnosti ještě nelze zcela odhadnout: vznik e-commerce. Díky e-commerce se strukturální změny ve velkoobchodě urychlily. Na jedné straně nové informační a komunikační technologie zvyšují efektivitu přímého prodeje a nákupu a jsou konkurencí pro klasický velkoobchod. Na druhé straně zvýšené možnosti obchodu otevírají nová pole působnosti velkoobchodu. Funkce tohoto hospodářského odvětví se neustále mění. Doprovodné služby k výrobkům, marketing, management vztahu k zákazníkovi nebo logistika jsou jistě pouze malým výčtem toho, co v budoucnosti získá na významu.

Konjunkturální vývoj

Po rekordním růstu v roce 2000 obrat velkoobchodu v letech 2001 a2002 klesal. Od roku 2003 obrat v branži opět mírně narůstá. V roce 2004 se tento růst urychlil. Velký vliv na to měly dvě různé příčiny: Jednak to byl růst světového hospodářství. Díky globálnímu růstu rostl také velkoobchod. Jednak ovlivnily vývoj velkoobchodu rostoucí ceny surovin. Boom světového hospodářství, především v Číně, vedl k velké poptávce po surovinách, což způsobilo nárůst jejich cen: počítáno v amerických dolarech o 30 procent. Zatímco obrat velkoobchodu díky růstu celosvětového hospodářství vzrostl o 3,1 procenta, zvýšil se množstevní objem zboží po odečtení nárůstu cen o pouhé 0,5 procenta. Skutečný růst obratu tedy nebyl tak velký, jak by se mohlo zdát podle nominálního výsledku.

V roce 2004 opět vzrostl obrat pouze jednoho z obou hlavních oborů velkoobchodu. Kvůli již tříleté nízké poptávce soukromých spotřebitelů zaznamenal obchod se spotřebním zbožím pokles nominálně o jedno procento a reálně o 0,8 procenta. Naproti tomu v obchodě s výrobními prostředky došlo díky vysoké poptávce světového hospodářství k dynamickému vývoji, který vedl k nárůstu obratu nominálně o 6,5 procenta, reálně však pouze o 1,7 procenta.

Rok 2005: prognóza růstu německého velkoobchodu

Dynamický vývoj výroby a vstupu zakázek v německém hospodářství ukazují, že německý velkoobchod nastartoval do roku 2005 dobře. Tyto prognózy potvrzuje ukazatel vývoje velkoobchodu BGA.

Hlavní překážkou rozvoje velkoobchodu je a zůstává nepříznivý vývoj německého vnitřního hospodářství. Celkově očekává BGA nárůst obratu nominálně o dvě procenta a reálně o jedno procento. Zpomalení nominálního rozvoje je způsobeno především špatnými hospodářskými rámcovými podmínkami. Pozitivní impulzy ze zahraničí budou celkově nižší, než tomu bylo začátkem loňského roku. S klesající dynamikou globálního rozvoje a po rozšíření kapacit těžby surovin budou ceny surovin klesat. Reálný obrat ve velkoobchodě by z toho důvodu měl zřejmě růst více než před rokem. Impulzy růstu přicházejí především z obchodu s výrobními prostředky, BGA přitom očekává nárůst obratu v průměru o minimálně tři procenta ročně. V obchodě se spotřebním zboží by se mohl zastavit pokles obratu. Mírný nárůst ve výši 0,5 procenta je reálný.

Nikolai Malanowski

oddělení národního hospodářství

Spolkový svaz německého velkoobchodu a zahraničního obchodu

www.bga.de

Spolkový svaz německého velkoobchodu a zahraničního obchodu (Bundesverbad des deutschen Groß- und Außenhandel – BGA)

BGA sídlí v Berlíně a má 75 zemských, regionálních a odborných svazů. Sdružuje zhruba 65 procent podniků z branže. Členskými podniky jsou velké firmy jako Metro, Thyssen-Krupp nebo MAN-Ferrostaal, 98 procent jsou však malé a střední podniky. BGA zastupuje a podporuje hospodářské a sociálně politické zájmy svých členských firem. Ve spolupráci se svými členy zaujímá BGA jako špičková organizace branže významnou pozici při přípravě návrhů zákonů a analyzuje hospodářský rozvoj branže. Na evropské úrovni zastupuje BGA německý velkoobchod a zahraniční obchod v EuroCommerce. Prezidentem BGA je Anton F. Berber, ředitelem pro velkoobchod Gerhard Handke a pro zahraniční obchod Hans-Jürgen Miller.

Německý maloobchod před velkými výzvami

Maloobchod patří k nejdůležitějším oborům německého hospodářství. Pracuje v něm kolem 2,7 milionů lidí, obrat dosahuje v průměru kolem 370 miliard euro ročně. V loňském roce však obrat poklesl již třetí rok po sobě: podle údajů Spolkového statistického úřadu ve srovnání s rokem 2003 o 1,6 procenta. Tento negativní vývoj doprovázejí četné konkurzy i enormní ztráty pracovních míst.

Co je důvodem? A před jakými výzvami stojí německý maloobchod? V uplynulých deseti letech se snížil podíl klasického maloobchodu na soukromé spotřebě z přibližně 40 procent na cca 30 procent. Hlavním problémem je přitom pro 85 procent německých maloobchodníků zdrželivost zákazníků. Příčinou jsou velmi nízké míry růstu německého hospodářství, téměř kontinuálně rostoucí nezaměstnanost, rostoucí počet občanů pobírajících sociální dávky, vysoká daňová zátěž a vysoké vedlejší mzdové náklady. A to vedlo u mnoha lidí ke „ztrátě blahobytu“. Obyvatelstvo si musí utahovat opasky. Část čistého měsíčního příjmu, který má domácnost volně k dispozici, je u 43 procent domácností méně než 100 euro. Pouze 17 procent domácností má měsíčně volně k dispozici více než 300 euro.

Stárnutí obyvatelstva

Snižuje se nejen příjem, který mají domácnosti k dispozici na spotřebu, ale zároveň se dramaticky snižuje i počet spotřebitelů. Počet obyvatel v Německu má ze současných 82 milionů klesnout na cca 78 milionů v roce 2030. A spotřebitelé stárnou. Zatímco dnes je necelých 30 procent obyvatel Německa starších padesáti let, vzroste v roce 2040 jejich podíl na 37 procent. Stejným způsobem poklesne počet lidí mladších třiceti let z dnešních přibližně 27 procent na 20 procent v roce 2040. Dnešní senioři jsou zdravější, aktivnější, mobilnější, zároveň majetnější, vzdělanější a orientovaní na spotřebu a požitek ze spotřeby. Generace starší padesáti let disponuje enormní kupní silou a stává tak atraktivní cílovou skupinou. Zdravá výživa, cestování, kultura, kosmetika, wellness, informace a mobilita jsou témata a oblasti výrobků pro tyto zákazníky. A obchodníci, kteří této šance využijí a přijdou na trh s odpovídající nabídkou, mohou zažít zlaté časy.

Změněná struktura zákazníků

Mění se nejen věková struktura obyvatelstva, ale také velikost a struktura domácností. Německé domácnosti jsou stále menší, v současné době má německá domácnost v průměru 2,2 členů. Roste počet jedno- a dvoučlenných domácností, přibližně dva miliony tvoří domácnosti samoživitelů. A to znamená pro obchod změněné struktury zákazníků: žádané jsou menší byty, menší balení nebo například hotové pokrmy.

Dnes už lze jen velmi problematicky odhadnou chování spotřebitelů, kteří jsou ve svých rozhodnutích velmi nestálí. Mnozí zákazníci ráno nakupují v Aldi a odpoledne u Armaniho. Řídí se přitom heslem „Jinak si člověk vlastně nic nedopřeje“. A aby si mohli dopřát větší či menší luxus, musí jinde ušetřit. Šetří především na takových výrobcích, které nejsou vidět na první pohled (povlečení na postel, ubrusy…) nebo na výrobcích, které jsou v diskontech podstatně levnější než ve specializovaných obchodech, ale mají dobrou pověst. Na opravdových symbolech statusu se tolik nešetří. Celkově už nelze spotřebitele zařadit do jedné zákaznické nebo cílové skupiny. Neustále se pohybují mezi dvěma konzumními světy. A to ztěžuje úlohu obchodu, nalézt oslovení a uspokojit jejich potřeby.

Podniky, které se tomu přizpůsobily, patří k těm úspěšným. V posledních letech zažívají opravdový boom, jako například diskonty, hobbymarkety nebo vertikálně orientované podniky, který jasně sledují svůj koncept a své trendy. Také mnoho specializovaných maloobchodů krizi využilo k tomu, aby se více profilovalo a upevnilo tak svou pozici na trhu.

Centra měst přestávají být atraktivní

Negativní hospodářský vývoj maloobchodu vedl v posledních letech k velkým změnám. Lokality v centrech měst zažívají od začátku 90. let obtížné období a značně ztratily na atraktivitě. I přes veškeré snahy o oživení přišly v uplynulé dekádě ročně o cca 1,5 miliardu euro na obratu a frekvenci zákazníků ve výši 25 procent. Zákazníky přilákaly hlavně nové lokality mimo města, a to svými nabídkami, ale také snadnou dosažitelností, dobrými možnostmi parkování, bezpečností a čistotou. Jen od roku 1995 nově vzniklo v Německu 18 milionů m2 nových prodejních ploch, a to při současné stagnaci obratu maloobchodu. Následkem byla a je klesající produktivita prodejních ploch: v roce 1993 činila v průměru 4100 euro, o deset let později jenom 3225 euro.

Již několik let se však městům daří situaci stabilizovat. Obrat ukazuje v jednotlivých lokalitách mírné tendence růstu. Ještě v roce 2002 meziročně zvýšilo svůj obrat pouze 12 procent podniků v centrech měst, v roce 2004 to bylo již 29 procent. Centra měst však stále ještě obstála špatně ve srovnání s jinými lokalitami. Dokud budou spotřebitelé stále více nakupovat v nákupních centrech na zelené louce, bude nadále větší část současných cca 1,5 milionů m2 nových prodejních ploch ročně vznikat mimo centra měst.

E-commerce: rostoucí trh

Obchod s koncovými zákazníky přes internet představuje jednu z mála rostoucích segmentů maloobchodu. Z odhadovaných 1,25 miliard euro v roce 1999 e-commerce svůj obrat zdesetinásobil na odhadovaných 13 miliard euro v roce 2004. To odpovídá meziročnímu nárůstu 17 procent a 2,5 procentnímu podílu na celkovém obratu maloobchodu. V roce 2005 by měl obrat e-commerce vzrůst na 14,5 miliard euro.

Zřejmé je, že se odbytové kanály maloobchodu se stále více navzájem propojují. Z tohoto vývoje budou profitovat vedle klasických zásilkových služeb nabízejících dovolenou a vstupenky především multi-channel podniky, tedy podniky, které vedle kamenných obchodů mají také nabídky online. V Německu je jich kolem 50 000. Velmi často se přes internet prodávají knihy, hračky, foto/optika a elektronika. Stále více se přitom využívají trhy jako eBay pro odbyt zboží.

Hubertus Pellengahr

ředitel

Centrální svaz německého maloobchodu

(Hauptverband des Deutschen Einzelhandels – HDE)

www.einzelhandel.de

Centrální svaz německého maloobchodu (Hauptverband des Deutschen Einzelhandels – HDE)

HDE představuje již více než 80 let tradiční a zároveň moderní, mladé a dynamické zastupování zájmů maloobchodu.

HDE má 100 000 členských firem z branží, lokalit a velikostí, které dosahují ročního obratu 250 miliard euro. Sídlí v Berlíně a zastupuje jako jediný špičkový svaz zájmy celého maloobchodu, všech odvětví, velikostních tříd, forem odbytu a lokalit. HDE je mluvčím svých členů a zastupuje je při kontaktu s politiky na německé a evropské rovině, ve vztahu k jiným oblastem hospodářství, médiím a veřejnosti. Spolupracuje s více než 60 národními i mezinárodními organizacemi. Zároveň svým členům poskytuje poradenství ve všech věcných a odborných otázkách.

Časopis PLUS ČNOPK – duben 05 – http://tschechien.ahk.de/cz