Na finanční krizi vydělají německé diskonty

Mnoho menších německých maloobchodníků se především díky globální finanční krizi dívá s velkými obavami na nadcházející předvánoční nákupní sezónu. Podle obchodního experta poradenské společnosti A.T.Kearney Mirko Warschuna bude letošní předvánoční nákupní sezóna pro německé maloobchodníkyjedna z nejtěžších za mnoho posledních let.

Omezování výroby a očekávané propouštění v německých podnicích omezují nákupní chuť i finanční možnosti běžných spotřebitelů. Navíc i lidé, kteří nejsou krizí přímo postiženi, jsou ze strachu před nejistou budoucností opatrnější a více šetří.

Propad německé ekonomiky a přicházející recese však mají i své vítěze – jsou jimi německé diskontní řetězce. Podle aktuální studie výzkumného institutu TradeDimensions se totiž tržní podíl diskontních prodejen specializovaných na nízké ceny za posledních 15 let zvýšil z 25,8% na 41,3%. Obzvlášť silně rostepodíl diskontů na prodeji potravin. Jen v loňském roce se počet prodejen obchodních potravinářských řetězců zvýšil z 14.806 na 15.219.

Podle Claudie Gasparové z výzkumné společnosti GfK se diskontní řetězce etablují také v oblasti prodeje oděvů. Podle údajů GfK již mají spolu s prodejem oděvů v prodejnách potravin 17%-ní podíl na trhu s oděvy. Diskontní obchod s oděvy Euroshop již má v Německu 100 poboček. Módní řetězec Takko prodává své levné oblečení na více než 900 místech v Německu a v následujících letech k nim chce přidávat 150 prodejen ročně. S 2500 prodejnami v Německu a Rakousku je dalším významným hráčem i řetězec Kik. Podle GfK získává diskontní prodej v Německu na váze i v oblastech nábytku, domácích potřeb a elektroniky.

Větší spořivost spotřebitelů však není jen důsledkem světové finanční krize. Rozvoj diskontů souvisí i s faktem, že v Německu dlouhodobě přibývá lidí, kteří vzhledem k příjmům musí přísně hlídat své útraty. Tempo růstu příjmů v Německu totiž zaostává za tempem růstu životních nákladů, zejména nákladů na bydlení a energie. Podle Martina Schillera, jednatele svazu maloobchodu Hessen-Nord, zůstává německým spotřebitelům po zaplacení nutných životních nákladů v průměru již jen 29% jejich příjmu, zatímco ještě před několika lety to bylo 40%.

Úspěch levných diskontních řetězců je dále podpořen dalšími faktory, např. užším a na levné položky orientovaným sortimentem, který jim umožňuje jednodušší, levnější a rychlejší nákup zboží a spotřebitele nezahrnuje někdy až zbytečně širokou nabídkou. Dalším plusem pro diskonty je jejich hustá pobočková síť. Odhaduje se, že každá německá domácnost má v okruhu 20 min od bydliště v průměru tři diskontní prodejny. Německým diskontům se zároveň podařilo zbavit se image nevábných prodejen pro nejnižší sociální vrstvu, které v minulosti měly. Podle výzkumu GfK totiž dnes občas nakupuje v diskontech celých 98% německých domácností.

(13.11.2008 – zpracováno podle http://www.sueddeutsche.de )