Bude jednotná minimální mzda?

O minimu do podzimu

Hledá se zbraň na mzdový dumping.

Německá kancléřka Angela Merkelová se zapojila do debaty o případném zavedení zákonem stanovené minimální mzdy. „O všech tématech, která se týkají sektoru s nízkými příjmy, budeme do podzimu pečlivě diskutovat. Poté rozhodneme,“ uvedla šéfka spolkového kabinetu o víkendu v Karlsruhe. Zdánlivě čistě vnitropolitická snaha šéfky křesťanských demokratů (CDU) o otupení hran vyostřené debaty se spolu vládnoucími sociálními demokraty (SPD), kteří minimální mzdu favorizují, má nicméně mezinárodní přesah.

Pokud se Spolková republika připojí k dosavadním 19 z 25 členských států EU, jež plošné minimum mají, může získat poměrně účinný nástroj proti zaměstnávání levné pracovní síly z Východu na úkor „dražších“ vlastních lidí. Domácí a evropská legislativa umožňuje, aby se členské státy bránily trváním na minimální mzdě, nebo dodržováním všeobecně závazných mzdových tarifů. „Německo má pouze druhou možnost. Minimální mzdy existují jen ve stavebnictví, kde byly prohlášeny za všeobecně závazné pro všechny podniky. Všude jinde jsou tarify závazné jen pro členské firmy zaměstnavatelských svazů, které tarifní smlouvu uzavřely,“ říká Josef Hladik, předseda představenstva Sdružení českých podniků v Německu (VTUD), které hájí ve Spolkové republice zájmy českých firem.

MERITUM VĚCI, tedy snahu čelit mzdovému dumpingu, Merkelová nezastírá. Požadavek SPD a odborářů, aby výše minimální mzdy činila 7,50 eura na hodinu, však CDU odmítá – její špičky připouštějí 4,50. V přepočtu na měsíční sazby (při zhruba 39hodinovém pracovním týdnu v SRN) jde v prvním případě o částku 1170 eur, ve druhém o 702 eura. Hrubá měsíční minimální mzda se v EU pohybuje od 1500 eur v Lucembursku po 116 eur v Lotyšku. Česko hlásí 7570 korun (asi 260 eur).

Igor Záruba

Převzato z EKONOM č.10/2006