Přejít na obsah
Portál pro Vaše úspěšné podnikání v SRN
+420 296 348 207 Václavské náměstí 66, 110 00 Praha 1
Portál pro Vaše úspěšné podnikání v SRN
+420 296 348 207 Václavské náměstí 66, 110 00 Praha 1

Byrokracie v Německu

Jeden krok vpřed, dva zpět

Byrokracie v Německu se stále nesnižuje

Státní byrokracie přijde německé podniky ročně na 46 miliard euro. A v nejbližší době se na tom zřejmě nic nezmění. Boj s byrokracií, který vyhlásil ministr hospodářství Wolfgang Clement, zatím žádné změny k lepšímu nepřinesl.

Ministr hospodářství si dal za úkol snížit byrokracii. Na 54 bodový program z roku 2003 navázalo v loňském roce dalších 14 bodů. Těchto 68 bodů však ke zlepšení nepřispívá. Jak zjistil ve své studii Institut pro výzkum malých a středních podniků (Institut für Mittelstandforschung – IfM) v Bonnu, podniky se nedomnívají, že se byrokracie v Německu snižuje. Studie se zakládá na odpovědích cca 1000 podniků. Zde jsou shrnuty výsledky:

Nadměrné zatížení podniků

Formuláře, formuláře a zase formuláře. Vyplňování formulářů přijde každý podnik ročně v průměru na téměř 32 000 euro. Každý čtvrtý formulář není firma schopna sama vyplnit. Skoro 9000 euro tak ročně vynaloží na externí síly, například na daňové poradce.

Velmi vysoké náklady mají průmyslové podniky, které se musí řídit velkým množstvím předpisů: v průměru 47 500 euro na podnik ročně. Jeden řemeslný podnik přijde byrokracie ročně průměrně na 16 000 euro. A to je opravdu hodně, když si uvědomíme, že řemeslníci mají zpravidla jen několik zaměstnanců, často vůbec žádné, a tím pádem nízké náklady na správu zaměstnanců.

Fixním nákladům, počínaje registrací pro DPH až po hlášení na zdravotní pojišťovny, se nemůže vyhnout ani ten nejmenší podnik. Pokud spočítáme náklady na jednoho zaměstnance, není divu, že malé a střední podniky jsou nespokojené: V podnicích s méně než deseti zaměstnanci dosahují interní a externí náklady na byrokracii 4400 euro ročně na jedno pracovní místo, ve velkých podnicích s více než 500 zaměstnanci je to 350 euro. Odpovídajícím způsobem je vysoká také časová náročnost na vyplňování nejrůznějších formulářů: až 64 hodin ročně na zaměstnance.

S těmito objektivními údaji korespondují i subjektivní názory podniků. Třetina označuje byrokratickou zátěž za „velmi vysokou“ a téměř polovina za „vysokou“. V roce 1994 označila byrokratickou zátěž za „vysokou“ až „velmi vysokou“ jen necelá polovina dotázaných firem.

Nejkritičtější jsou přitom středně velké podniky; malé a velké podniky si nestěžují tak hlasitě. Důvody jsou ovšem rozdílné: zatímco velké podniky již vybudovaly dostatečné správní kapacity, aby se horami formulářů vůbec propracovaly, mnohé malé podniky často ani neví, co všechno musí vyplňovat.

Zátěž pro celé hospodářství

Celkové náklady spojené s byrokracií dosahují v Německu podle výpočtů IfM 46 miliard euro ročně. 84 procent z toho připadá na malé a střední podniky. Náklady od roku 1994 značně stouply, tehdy byly vyčísleny na 30 miliard euro.

Největší náklady vznikají kvůli předpisům týkajících se daní a poplatků, a to 20 miliard euro. Není divu. Daňové zákony jsou stále nepřehlednější. Dodržování předpisů vyžaduje pomoc interních i externích daňových specialistů, což stojí čas i peníze. Jen v poslední legislativní periodě bylo přijato 84 nových daňových zákonů, jimiž bylo změněno, někdy i vícekrát, 58 stávajících zákonů. Dálo bylo vydáno 33 právních předpisů, které nahradily nebo pozměnily 49 předpisů. Kromě toho ministerstvo financí vydalo 629 daňověprávních správních předpisů. Další záplava správních předpisů přichází od spolkových zemí a vrchních finančních ředitelství.

Daňová džungle by přitom mohla být bez velké námahy v mnoha oblastech zpřehledněna, aniž by se změnil objem poplatků. Vhodným nástrojem je například paušalizace. Dnes musí firmy například při služebních cestách schraňovat a vyhodnocovat každý doklad. Daňové právo by mělo obsahovat méně výjimek a při zavedení většího rozmezí daňového základu by pak bylo možné snížit daňové sazby.

Porovnáme-li jednotlivá hospodářská odvětví, je byrokracií nejvíce zatěžován průmysl, a to více než 13 miliardami euro ročně: stroje, zařízení i výrobní procesy musí procházet náročným procesem schvalování. Následuje obchod s 11,5 miliardami euro. Zde náklady často zvyšují komplexní kontroly živnostenských úřadů.

Ze studie je zřejmé, že při procesu snižování byrokracie dosud nebylo dosaženo v podstatě žádného pokroku. Nepatrná zjednodušení v jednotlivých případech, jako například nový postup při registraci sociálního pojištění (viz rámeček) a novelizace práva týkajícího se bezpečnosti práce, kdy bylo odstraněno dvojité přezkušování oborovými profesními organizacemi a státními úřady, nezabraňují tendencím k příjímání stále nových předpisů. A výsledkem je jeden krok vpřed a dva kroky zpět.

Německu chybí systematický přístup. Je třeba nejen odstranit stávající zákony, ale také včas rozpoznat zátěž z nových zákonů a nařízení a účinně jí zamezit. Příklady z jiných zemí ukazují, jak na to:

USA: V kongresu působí výbor zkoumající náklady na byrokracii. Ten prověřuje, jaký finanční vliv budou mít zákony na jednotlivé státy a podniky. Nedostatky tak mohou být včas odstraněny, případně zákon není vůbec přijat.

Dánsko: Prostřednictvím různých anket a dotazů se systematicky zjišťuje, kde jsou byrokratické překážky. Pak lze rychle reagovat na neúnosné následky, které by nedokonalé zákony způsobily.

Nizozemí: Ministerstva a státní správa dostaly za úkol do roku 2006 snížit náklady na byrokracii o pětinu. Proto jsou nové zákony a nařízení koncipovány tak, aby vedly k co možná nejnižší zátěži.

Institut německého hospodářství (Institut der deutschen Wirtschaft) Kolín nad Rýnemwww.iwkoeln.de

Vyšlo v časopise PLUS, únor 2005, převzato z www.dtihk.cz

Autor: Datum poslední editace: 22.5.2017

Další články

15.9.2022

Hledáme novou kolegyni/ nového kolegu na pozici: Junior Specialist v mezinárodním marketingu a exportním poradenství

Hledáme novou kolegyni/ nového kolegu na pozici: Junior Specialist v mezinárodním marketingu a exportním poradenství

15.9.2022

Od 1.10.2022 se v Německu zvyšuje minimální mzda. Letos již podruhé. Mění se i hranice pro Minijob a Midijob

Od 1.10.2022 se v Německu letos již podruhé zvyšuje minimální mzda, a to ze současných 10,45 EUR na 12,00 EUR hrubého za hodinu. K poslednímu zvýšení minimální mzdy přitom došlo k 1.7.2022.

12.8.2022

Německo spustilo nahlížení do Obchodního rejstříku na internetu zdarma

Německo spustilo nahlížení do Obchodního rejstříku na internetu zdarma

27.6.2022

Od 1.7.2022 platí v Německu nová pravidla pro sběr a recyklaci obalů

Od 1.7.2022 vstupuje v Německu v platnost novela zákona o obalech, která rozšiřuje registrační povinnost na všechny obaly. Po 1.7.2022 tedy v Německu nebude smět být prodáváno zabalené zboží, pokud jeho výrobce nebo distributor neprovedl registraci do ústředního registru obalů (Zentrale Stelle Verpackungsregister – LUCID).

14.6.2022

V Německu dochází od 1.7.2022 ke zvýšení minimální mzdy

Od 1.7.2022 se v Německu zvyšuje minimální mzda, a to ze současných 9,82 EUR na 10,45 EUR hrubého za hodinu. K dalšímu zvýšení minimální mzdy dojde od 1.10.2022, a to na rovných 12 EUR hrubého za hodinu.

29.3.2022

Cestování do Německa od 3.3.2022

Od 3.3.2022 došlo k další změně pravidel při vstupu do Německa. Česká republika není považována za rizikovou zemi, proto pro vstupy do Německa z ČR platí nejmírnější restrikce. Není tedy třeba vyplňovat příjezdový formulář.