Kontury vládního kompromisu
16.10.2005
Jeden velký kompromis?
Obě největší strany sledují v mnoha oblastech stejné cíle.
Sondážní rozhovory mezi Unií křesťanských demokratů (CDU) a křesťanských socialistů (CSU) a sociální demokracií (SPD) ukázaly, že obě největší německé strany a současně oba hlavní rivalové mají k sobě blíže, než by se na první pohled zdálo. Internetové stránky deníku Die Welt analyzují, kde a v čem může být dosaženo shody a kde se partneři naopak výrazně rozcházejí.
PRÁCE A HOSPODÁŘSTVÍ. Všechny tři strany jsou pro snížení vedlejších mzdových nákladů. Pro zvýšení zaměstnanosti lidí s nízkou kvalifikací doporučují tzv. kombinovanou mzdu (část platí stát). Starší nezaměstnaní by měli mít nárok na dlouhodobější podporu. Ekonomiku je nutno deregulovat a odbyrokratizovat.
CDU/CSU by ráda zvedla o dva procentní body základní sazbu DPH a naopak srazila (rovněž o dva body) odvody z hrubé mzdy na státní politiku zaměstnanosti. SPD dávala od začátku volebního boje najevo, že je proti. Oznámením Spolkové agentury práce (BA), že je schopna snížit sazbu odvodu o půl procentního bodu, se rýsuje kompromis: nárůst DPH může být menší, když začne BA šetřit.
Unie i socialisté souhlasí, aby pokračovala reforma Hartz IV (slučování dávek pro dlouhodobě nezaměstnané a sociálně potřebné, pozn. red.). Je však třeba lépe ošetřit detaily.
Sporná je zákonná ochrana před výpovědí (podle Merkelové na toto téma zatím nedošlo), jasněji je v tarifní autonomii (zachovat, zní trojmo).
DANĚ A ROZPOČET. Z plánované radikální reformy Unie v daních z příjmu fyzických a právních osob, spočívající ve snížení sazeb a zrušení téměř všech výjimek, nebude nejspíš nic. V plánech CDU/CSU i SPD je, aby sazba korporátní daně klesla z nynějších 25 na 19 procent a platila bez výjimky pro všechny právní formy společností.
Schodek rozpočtu veřejných financí se má opět vejít do tříprocentního limitu vůči HDP. V opačném případě hrozí sankce EU. Současně německá ústava předepisuje, že deficit nesmí přesáhnout výši výdajů na investice. Dosáhnout obojí znamená, že příští ministr financí musí přijít s úsporným balíčkem ve výši 30 miliard eur.
ZAHRANIČNÍ POLITIKA. Ze všeho nejvíce rozděluje strany otázka přijetí Turecka do EU. Unie chce pro Ankaru privilegované partnerství, SPD prosazuje plnohodnotné členství. Z obou táborů se nicméně ozývají sliby, že nedopustí, aby případná velká koalice na tureckém problému ztroskotala. V ostatních ohledech, třeba v transatlantických vztazích, jsou kompromisy výrazně snazší.
ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ VĚCI.. Jak SPD, tak CDU/CSU už daly vale zásadní reformě financování zdravotnického systému. Ani unijní model paušálu bez ohledu na výši příjmu, ani socialisty proklamované pojištění všech občanů nepřijdou ke slovu. Jednota panuje v tom, že je třeba zarazit plýtvání s léky. Unie tlačí na zmrazení nákladů zaměstnavatelů na nemocenskou, SPD na větší roli soukromého připojištění. Krácení penzí partneři odmítají, za stěžejní považují průběžně financovaný pilíř. Posílit má význam soukromého připojištění.
Převzato z EKONOM č.41/2005
Autor: Matěj Vokáč Datum poslední editace: 12.2.2017
Další články
Od 1.1.2024 dochází v Německu ke zvýšení sazeb stravného u vnitrostátních služebních cest
Hledáme novou kolegyni/ nového kolegu na pozici: Junior Specialist v mezinárodním marketingu a exportním poradenství
Hledáme novou kolegyni/ nového kolegu na pozici: Junior Specialist v mezinárodním marketingu a exportním poradenství
Od 1.10.2022 se v Německu zvyšuje minimální mzda. Letos již podruhé. Mění se i hranice pro Minijob a Midijob
Od 1.10.2022 se v Německu letos již podruhé zvyšuje minimální mzda, a to ze současných 10,45 EUR na 12,00 EUR hrubého za hodinu. K poslednímu zvýšení minimální mzdy přitom došlo k 1.7.2022.
Německo spustilo nahlížení do Obchodního rejstříku na internetu zdarma
Německo spustilo nahlížení do Obchodního rejstříku na internetu zdarma
Od 1.7.2022 platí v Německu nová pravidla pro sběr a recyklaci obalů
Od 1.7.2022 vstupuje v Německu v platnost novela zákona o obalech, která rozšiřuje registrační povinnost na všechny obaly. Po 1.7.2022 tedy v Německu nebude smět být prodáváno zabalené zboží, pokud jeho výrobce nebo distributor neprovedl registraci do ústředního registru obalů (Zentrale Stelle Verpackungsregister – LUCID).