Přejít na obsah
Portál pro Vaše úspěšné podnikání v SRN
+420 296 348 207 Václavské náměstí 66, 110 00 Praha 1
Portál pro Vaše úspěšné podnikání v SRN
+420 296 348 207 Václavské náměstí 66, 110 00 Praha 1

O úloze IHK nejen v Hesensku

Potřebujeme více pružnosti

Silné banky a pojišťovny už ve Frankfurtu máme. Chceme však také mohutnější biotechnologii, silnější chemii se středními a malými podniky, lepší farmaceutický průmysl, říká prezident frankfurtské Průmyslové a obchodní komory (IHK) Joachim von Harbou.

Hesensko je hospodářsky nejvýkonnější německou spolkovou zemí. Je něčím výjimečná i Průmyslová a obchodní komora v jeho nejdůležitějším městě Frankfurtu (IHK Frankfurt am Main)?

Určitě tím, že se musí snažit o co nejtěsnější spolupráci s celým regionem Porýní-Mohan. Protože jen tak bude moci Frankfurt a jeho okolí lépe konkurovat například Paříži nebo Londýnu. Obecně platí, že se všech 11 hesenských IHK, se členskou základnou od severu na jih, od Kasselu po Darmstadt, musí napojit na další komory v tomto regionu. Třeba na Aschaffenburg (Bavorsko) a Mohuč (Porýní-Falc). To, že s nimi můžeme být v jednom svazku, třebaže spadají do jiných spolkových zemí, může být jistý vzor pro politiku, jak se dá jistý region prezentovat.

Co na čistě frankfurtském hřišti, v rámci tamní členské základny? Tam jsou úkoly stejné jako u jiných IHK?

Každá regionální IHK má vlastní výzvy a úkoly. U nás ve Frankfurtu musíme vycházet z velmi silné dominance bank a pojišťoven, tedy ze silné přítomnosti finanční branže. To ovlivňuje formování celého hospodářského prostoru. Jenže IHK se musí zaměřit i na jiné branže. Protože potřebujeme, aby vzrostl význam průmyslu v porovnání se sektorem služeb. Šance vidíme ve vytváření nových clusterů: chceme silnější biotechnologii, silnější chemii se středními a malými podniky, silnější farmaceutický průmysl. Dále je nutné, abychom podporovali přednosti regionu, jako letiště Frankfurter Flughafen (Fraport). To je pro budoucnost mimořádně důležité.

Podle čeho rozlišujete, co je důležité více a co méně?

Máme dobrý systém. Stanovili jsme okruh zájmů, na něž se chceme v rámci IHK a regionu soustředit. Jedná se nejen o celkovou podporu průmyslové sféry, ale i o řešení naprosto konkrétních úkolů. Jednotlivé návrhy, jak něco podporovat či rozvíjet, diskutujeme s politiky. Jsme připraveni podílet se na jejich realizaci. Mohu uvést dva příklady. Jsme jednou z institucí, která založila a provozuje Inovační centrum ve Frankfurtu. Zabývá se mimo jiné biotechnologií a snaží se přilákat střední a malé firmy. Dalšími dvěma spoluzakladateli jsou spolková země Hesensko a město Frankfurt. IHK je investorem, má místa v dozorčí radě a stará se, aby byl přísun firem co největší. Nově budeme také společníky ve společnosti, která se bude zabývat mezinárodním marketingem pro Frankfurt a jeho okolí. Nejsme tedy pouze někdo, kdo přichází s nápady, a tím to pro něj končí. U projektů, které považujeme za důležité, zůstáváme do konce.

Jak vypadá plnění těchto úkolů v každodenní praxi?

V první řadě pečujeme o naši členskou základnu. Jen ve Frankfurtu máme 74 tisíc členů, v celém Hesensku je členů komor asi 7x, 8x více. Musíme zajistit, aby členové dostávali za členský příspěvek, který nám platí, kvalitativní protihodnotu. Pak je třeba, abychom přicházeli s nápady a diskutovali s politiky. Někdy musíme jít i do sporu. Když získáme dojem, že je ve Frankfurtu nebo v Hesensku příliš byrokracie, poukážeme na to a žádáme nápravu. Jsme také důležitou komunikační základnou. Denně se u nás koná nějaké zasedání, nějaká prezentace zemí, které by rády s Hesenskem nebo jeho firmami spolupracovaly. K tomu je IHK uzpůsobena, má odpovídající prostory. V nich se konají pódiové diskuse, vystupují zahraniční politici. Snažíme se, abychom vydobyli pro hesenské hospodářství co nejlepší pozici.

V Německu je členství v IHK povinné, členové musejí platit členský příspěvek. Jak je vysoký a co vše za něj komora pro členy dělá?

Výše základního členského příspěvku závisí na velikosti firmy a pohybuje se od 50 do 10 000 eur ročně. Druhá část členského příspěvku se odvozuje od výše zisku. IHK je ze zákona povinna zajišťovat odborné vzdělávání a zvyšování kvalifikace. V této činnosti máme veřejnoprávní funkci. Kromě toho poskytujeme celou škálu služeb pro naše členy a angažujeme se pro hospodářský rozvoj regionu Rhein-Main. Každá IHK musí umět pomoci, pokud se na ni členové obrátí s požadavky či prosbami. Denně dostáváme tisíce telefonátů a e-mailů s nejrůznějšími přáními a dotazy, zda můžeme pomoci, zda se můžeme v tom či onom angažovat.

Má povinné členství nějakou nevýhodu?

Ano, členové si nemohou vybrat. Všude, kde volbu nahrazuje povinnost, se každý chová poněkud zdrženlivě a myslí si, že by bylo lépe rozhodovat o členství v nějaké organizaci sám za sebe. Povinné členství vede mezi podniky k jisté skepsi. Tu musíme překonat. Musíme je přimět, aby měřily činnost komory získanými výkony. Přesvědčit je, že kdyby neexistovalo povinné členství, jednoho dne by zaplatily příspěvky dobrovolně, protože by zjistily, že se jim to vyplatí.

Dovedete si představit nepovinné členství?

Určitě. Máme celou řadu podnikatelských svazů, v nichž funguje dobrovolné členství, a přesto dobře zastupují zájmy svých členů. Nikdo si přece nemůže být jistý, že povinné členství v IHK bude existovat na věky věků. Je možné, že jednoho dne Brusel nebo Berlín rozhodnou jinak. Potom bychom měli jiný model, ve kterém bychom naše služby poskytovali za zvláštní platby. To by mělo dva následky. IHK by už nemohla poskytovat stejné služby jako dosud, nabízela by jen ty, za které by dostala zaplaceno. Podnik by se zase musel rozhodnout, zda tuto službu chce a je ochoten za ni zaplatit, jak je tomu v některých jiných zemích.

Věříte, že byste „přežili“ a byli nadále akceschopní?

Nechci až tak daleko předjímat. Sám bych nepovažoval za příliš správné, pokud by takové rozhodnutí padlo, protože největší síla IHK je v jejich dnešní podobě. Ale i takováto organizace se musí připravit na to, že změna může přijít. Základním úkolem hospodářských komor je pomáhat svým členům. Co děláte v případě, že má potíže celá ekonomika? Máme příliš zkostnatělý systém v celé řadě odvětví, prostor pro určitou pružnost poskytují nanejvýš podnikové tarifní smlouvy. Musíme docílit, aby měly management, dozorčí rada a odbory možnost reagovat na vzniklou situaci.

Je cestou z německých potíží prodloužení pracovní doby?

Když se dnes zeptáte nějakého zaměstnance, zda by raději pracoval o něco déle, nebo se strachoval, jak to s ním dopadne, dostane delší pracovní doba přednost.

Může se IHK angažovat v konkrétním podniku?

To sotva. Komora se však snaží, aby německé firmy byly co nejvíc schopné konkurence. Proto mluvíme pouze do rámcových podmínek jako je zákonná ochrana před výpovědí nebo výše vedlejších mzdových nákladů. Chceme, aby podniky v Německu zůstávaly a neutíkaly do ciziny. V tomto směru se musí IHK angažovat, analyzovat situaci, poukazovat na aktuální slabiny. To se týká všech podniků. Teď třeba Opela, dříve jiných. V budoucnu tomu bude stejně: budeme mluvit do rámcových podmínek, ne do rozhodování firem.Hesensko (6 mil. obyvatel v roce 2003) je jednou ze 16 německých spolkových zemí. Sestává ze tří regionů, 26 administrativních celků a nezávislých měst. Metropolí je Wiesbaden, největším centrem Frankfurt (na snímku). Na jeho území působí několik globálních hráčů (GM-Opel, Ferrero, Dunlop, Philips, ABB, Nikon). Sídlí tu více firemních centrál než kdekoli jinde v Německu, Hesensko je adresou číslo 1 pro americké a korejské společnosti. Mezi spolkovými zeměmi (bez započítání městských států) drží Hesensko prvenství ve výši HDP na hlavu. V loňském HDP na výdělečně činného obyvatele mělo rovněž primát (65 048 eur). Celkovým HDP v objemu 193,7 mld. eur (za rok 2003) porazilo Hesensko například Dánsko, Finsko a Řecko.

Dr. Joachim von Harbou (60) maturoval v Cáchách, vystudoval právní vědy v Bonnu a Würzburgu. Po státních zkouškách a promoci nastoupil v roce 1975 do Dresdner Bank. V tomto finančním ústavu působil v různých pozicích se zaměřením na služby firemní a soukromé klientele, a to v pobočkách ve Würzburgu, Mnichově, Stuttgartu a Frankfurtu nad Mohanem. V představenstvu Dresdner Bank, kde působil v letech 1996 až 2001, dohlížel mimo jiné na peněžní trhy ve střední a východní Evropě. Je členem dozorčích rad a dalších grémií v řadě německých podniků, od roku 2001 předsedá dozorčí radě banky Eurohypo. V IHK Frankfurt am Main (www.frankfurtmain.ihk.de) se stal v roce 1998 členem bankovního výboru, o čtyři roky později pak jeho předsedou a viceprezidentem komory. Prezidentem IHK je od 1. dubna 2004. Do roku 2003 byl honorárním konzulem České republiky v Hesensku. Je ženatý, má tři syny. Za svou přednost označuje radost ze setkávání s novými lidmi, jako chybu přiznává netrpělivost. Nesnáší nesoudnost. Za nejoblíbenější knihu považuje Plechový bubínek, z politiků si oblíbil Jicchaka Rabina.

Rozhovor vedl a údaje doplnil Igor Záruba

Převzato z EKONOM č.6.2005

Autor: Datum poslední editace: 12.2.2017

Další články

12.11.2020

Německo je jedničkou v Evropě v záporných úrocích z vkladů

V Německu jsou v současnosti nejrozšířenější a nejvyšší záporné úroky z vkladů v celé Evropě. Německé podniky musí za své zůstatky na bankovních účtech v německých bankách platit úroky v průměrné výši minus 0,34%.