Podpora investic v Německu

Chytit a nepustit

Spolková republika nabízí investorům velkorysé pobídky. Dosáhnout na ně však není tak jednoduché, třebaže si Němci myslí opak.

Skutečnost, že je Německo největším trhem v Evropě a třetím největším na světě, není třeba rozebírat. Připomenout si tato všeobecně známá fakta je přesto na místě – odvíjí se od nich výše a rozmanitost podpor pro investování v této zemi.

Tyto možnosti jsou určeny rovněž firmám z České republiky. Nárok jim vznikne za předpokladu, že založí v SRN firemní zastoupení. A že bude jejich podnikatelský záměr v souladu s představami a přáními těch, kdo motivační pobídky nabízejí.

Důvod pro tuto strategii je prostý. Německo ví, že jeho ekonomika stojí a padá se středními a malými podniky (SME). Těch tam existuje 3,3 milionu, kdežto velkých je 5800. SME vytvářejí 57 procent hrubé produkce všech společností a realizují 46 procent hrubé hodnoty investic; připadá na ně 70 procent pracovních a zhruba 80 procent vzdělávacích míst.

Celoněmecká iniciativa pro tzv. Mittelstand (střední podnikání) chce vyjít vstříc těm, kdo už firmy provozují, stejně jako těm, kdo o jejich založení teprve uvažují. Bez ohledu na to, zda jde o domácí či zahraniční subjekty. Zvýhodňování velkých investorů zpoza hranic, známé z Česka, Spolková republika nepraktikuje.

Na realizaci tohoto akčního plánu se významnou měrou podílí spolková agentura Invest in Germany, jejímž hlavním úkolem je lákat investory. Praktickou pomoc českým zájemcům, jak založit firmu, vyznat se v německém právu, zvolit vhodný obor a region a dosáhnout tak na nabízené možnosti, poskytuje Sdružení českých podniků v Německu (VTUD).

DOTACE AŽ PADESÁT PROCENT. Za střední podnik se v Německu považuje ten, který má 250 a méně zaměstnanců a vykazuje roční obrat do 50 milionů eur (jeho celková bilanční suma nepřevyšuje 43 milionů eur). Malá firma pak zaměstnává do 50 lidí, její obrat není vyšší než 10 milionů eur (strop bilanční sumy je tentýž).

Velká společnost s více než 250 pracovníky se smí na investujícím středním a malém podniku podílet nanejvýš jednou čtvrtinou. Od účasti 50 procent a více je daný adept považován za velkou firmu. “

Výše a podoba možné finanční podpory závisí na regionu, velikosti a typu investice. Finanční balíček může být tvořen peněžními dotacemi, granty na výzkum a vývoj, na získání a vzdělávání zaměstnanců, sníženými úrokovými sazbami, státními bankovními garancemi a státní kapitálovou účastí.

Podnik obecně může ve východním Německu dostat ve formě dotace až 50 procent celkové investice, což je maximum v členských státech Evropské unie. Ve starých spolkových zemích je tento strop 28 procent. Vítaná je většina výrobních společností a firmy, zabývající se specifickými službami v různých odvětvích (například zpracování dat, výzkum a vývoj, technické návrhářství či call-centra).

Oprávněna pro toto čerpání nejsou odvětví jako stavebnictví, zemědělství, důlní průmysl, konstrukce lodí, ocelářství, doprava, hotely, finanční služby či prodej a marketing. Naději nemají ani sektory, pro něž platí zvláštní požadavky (automobilový průmysl či výroba optických vláken).

PENÍZE, NEBO ÚLEVY. Investor, zapsaný do německého obchodního rejstříku, musí podle směrnic EU o udělování podpor financovat z 25 procent sám (formou vlastního kapitálu v rozmezí 10-15 procent a úvěrů bez pomoci státu).

Investiční podpora, na niž vzniká splněním těchto kritérií zákonný nárok, je vyplácena místními finančními úřady. Nepodléhá zdanění. Má buď peněžní podobu, nebo spočívá v daňových úlevách pro ty, kdo ohlásili v roce investice zisk.

Pokrývá až 25 procent nákladů na nákup či výrobu nových, odpisovatelných zařízení (v oblastech u hranic s Polskem a Českou republikou je horní limit 27,5 procenta; v Berlíně 20 procent) a 12,5 procenta na nákup či výstavbu nových budov (v oblastech u hranic s Polskem a Českou republikou až 15 procent). Zakoupená či nová výrobní zařízení musejí zůstat ve východním Německu nejméně pět let, stejná lhůta se vztahuje na komerční užívaní postavených budov.

ZA MÍSTO PŮL MILIONU. Žádost o další druh pobídky, grant na investiční nebo mzdové náklady, musí zájemce odeslat regionálním úřadům před zahájením investice. Investiční grant předpokládá, že:

– projekt vytvoří pracovní místa na dobu minimálně pěti let po skončení investice,

– alespoň 50 procent očekávaného obratu musí být generováno v oblasti dále než 50 kilometrů od místa projektu,

– vedení každé německé spolkové země určí velikost grantů individuálně podle směrnic Evropské komise. Grant se vyplácí až po prokázání vynaložených investic. Je ho možné uplatnit na nákup či výrobu hmotných aktiv (budovy, zařízení apod.), nákup či výrobu nehmotných statků (patenty, software, licence, získané z jiných zdrojů než z holdingů v rámci existující společnosti) a pronájem aktiv.

Do dotovatelných mzdových nákladů spadají celkové mzdové i nemzdové náklady za dvouleté období. Dosáhnout mohou až půl milionu eur na nově vytvořené pracovní místo. To musí být vysoce kvalifikované, musí vytvářet vysokou přidanou hodnotu nebo existovat v inovativním odvětví a musí vydržet minimálně pět let.

Podaří-li se najít zaměstnání pro dlouhodobě nezaměstnaného nebo osobu do 25 let, může Úřad práce navíc přispívat po dobu šesti měsíců až do výše 30 procent mzdových nákladů a sociálních výhod. Podmínkou je uzavřená pracovní smlouva

STÁTNÍ ZÁRUKY. Nemá-li investor z řad SME dostatek vlastních prostředků, má k dispozici garanční programy jednotlivých spolkových zemí. Tyto nástroje umožňují ručit až za 80 procent půjček na financování projektů ze soukromých bank. Děje se tak prostřednictvím státních garančních bank (do jednoho milionu eur), státních bank pro rozvoj (do 2,5 milionu eur) a ministerstva financí (do 10 milionů eur).

Některé pobídky související s pracovní silou nabízí stát ještě před vytvořením pracovního místa (náborová podpora, pomoc při vzdělávání nezaměstnaných), nebo jsou udíleny formou mzdových pobídek.

Náborová podpora ze strany pracovních úřadů při vyřizování žádostí o práci u dříve zaměstnaných i nezaměstnaných uchazečů spočívá v roztřídění žádostí (úvodní pohovory) a ve volbě vhodných kandidátů pro další vzdělávání. Vzdělávací kurzy může úřad hradit v plné výši po dobu 2-3 měsíců. Kurzy organizuje spolu s investorem. Kvalifikaci zaměstnanců financují spolkové země spolu s Evropským sociálním fondem. Jde o vzdělávání během výkonu zaměstnání, podílejí se na něm vzdělávací agentury. Určeno je pro všechny zaměstnance. Proplaceno může být až 50 procent nákladů na kvalifikační kurzy. Celková částka se liší podle jednotlivých spolkových zemí, oznamovací povinnost vůči EU začíná na milionu eur.

SPOLEČNÝ CÍL. Výše a formy investiční podpory se v jednotlivých německých spolkových zemích liší. Cíl mají společný: přitáhnout co nejvíce kapitálu. V současnosti, měřeno čísly auditorů Ernst & Young, je Spolková republika pro investory stále nejatraktivnějším místem v Evropě. Za plus se považuje zejména výhodná geografická poloha a rozvinutá infrastruktura.

Získat až poloviční dotaci investičního záměru, velkorysé státní garance za úvěry či na úhradu až 30 procent mzdových nákladů, třebaže za cenu jisté námahy, stojí za pokušení. Chce to jasnou podnikatelskou rozvahu a firemní zastoupení na německém území, které investora začlení do právního a daňového systému. Vyplatí se také najatý právník či jiný poradce.

Proč právě Německo?

Je největším trhem Evropy a třetím největším světa.

Je odrazovým můstkem pro rostoucí trhy ve střední a východní Evropě.

„Made in Germany“ je obchodní značka nejvyšší kvality.

Disponuje hustou a efektivní infrastrukturou.

Jeho profesní vzdělávání a vysoké školy jsou v mezinárodním měřítku jedny z nejlepších.

Má extrémně produktivní a mezinárodně zaměřené střední podnikání.

Je vedoucí zemí v oblasti inovací a výzkumu.

Jeho hospodářský systém se přizpůsobuje výzvám globalizovaného světa.

Je internacionálním regionem s vysokou právní jistotou, hospodářskou a politickou stabilitou.

Má jednu z nejvíce liberalizovaných a deregulovaných národních ekonomik v Evropě.

Igor Záruba

Převzato z EKONOM č.47/2005