Přejít na obsah
Portál pro Vaše úspěšné podnikání v SRN
+420 296 348 207 Václavské náměstí 66, 110 00 Praha 1
Portál pro Vaše úspěšné podnikání v SRN
+420 296 348 207 Václavské náměstí 66, 110 00 Praha 1

Průběh a výsledky voleb

Kolik barev znáš, tolikrát jsi kancléřem

V předčasných volbách do Bundestagu prohrály velké strany a vyhrály malé.

Je neděle krátce po osmnácté hodině, pár minut po uzavření volebních místností. V nabitém domě Konrada Adenauera (KAH) na Klingelhöferstrasse, berlínské centrále opozičních křesťanských demokratů CDU, sledují stovky, možná i tisíce přítomných – členů strany, pozvaných hostí a novinářů – televizní obrazovky. Na prvním kanálu veřejnoprávní televize ARD začíná vůbec první odhad volebních výsledků, odvozený z odpovědí voličů při odchodu z místností.

Nahoru vyjíždí sloupec vládních sociálních demokratů (SPD). Ukazatel se zastavuje na 34 procentech. Dav jásá. Startuje sloupec CDU/CSU. Jeho nárůst provází sílící povzbuzování. Končí tak rychle, jak začalo: na 35,5 procentech, tedy hluboko pod předvolebními odhady, které se pohybovaly od 40 do téměř 50 procent. Dav uvnitř nevěřícně zírá na třetí nejhorší výsledek sesterského bloku v poválečné historii. Podobně to vypadá venku před někdejším Říšským sněmem, kde lidé sledují obří obrazovku.

Nadšený řev zní naopak o něco jižněji, domem Willyho Brandta (WBH) na Wilhelmstrasse, v němž sídlí SPD. Socialní demokraté dávají průchod radosti a mnozí se uznale poklepávají po ramenou – zejména ve chvíli, když se do éteru provalí, že na rozdíl od dvojice CDU/CSU + liberálové FDP má případný trojspolek SPD, Zelení a Leví (PDS+WASG) ve Spolkovém sněmu většinu.

ŠEST HODIN, DESET MINUT. Další odhady senzaci potvrzují: druhý veřejnoprávní kanál, ZDF, uvádí pro SPD zisk 33 procent a pro CDU/CSU 37 procent. Nicméně rezultát je tentýž: na kýženou většinu a tím i změnu mocenské garnitury to nestačí.

Většina návštěvníků KAH sahá po sklenici či cigaretě. Předsedkyně CDU a kandidátka na kancléřské křeslo Angela Merkelová zůstává skryta v útrobách budovy.

Zhruba o půl sedmé vystupuje před publikum ve WBH šéf SPD Franz Müntefering. Podle něj volby ukázaly, že voliči chtějí za kancléře Schrödera, a ne Merkelovou.

O chvíli později jde před „svůj lid“, za nadšeného skandování Angie, Angie, Merkelová. Oznamuje, že rudozelená koalice SPD a Zelených skončila. „CDU/CSU je nejsilnější politickou silou a má jasné pověření sestavit za těžkých podmínek novou vládu. Na černo-žlutou většinu to nestačí, ale chci se o to pokusit,“ mluví k publiku. Šok z propadu nedává znát, výraz očí však dává tušit, že není zcela ve své kůži.

Liberálové z FDP bouřlivě slaví. Mají proč, právě dosáhli jednoho z historicky nejlepších výsledků. Jejich lídr Guido Westerwelle, kterého jeho příznivci dlouho nepustili ke slovu, děkuje za přízeň a razantně odmítá účast v jakékoli jiné koalici než s CDU/CSU.

Leví se ústy Oskara Lafontaina netají uspokojením, že jsou po SPD druhou nejsilnější stranou na východě Německa. Na západě ale pohořeli. V táboře Zelených se chápe mikrofonu ochraptělý ministr zahraničí Joschka Fischer a provolává slávu neúspěchu černo-žlutých CDU/CSU a FDP.

ČTVRT NA OSM. Obrazovka ARD ukazuje: SPD 33,8 %, CDU 35,6 %, Zelení 8,2 %, FDP 10,3 %, Levice 8,2 %. Na zbytek připadá 3,9 %.

O deset minut později přichází konečně Schröder. Jako vítěz, se sepnutými dlaněmi nad hlavou. „Jsem pyšný na naši demokratickou politickou kulturu. Je nepochopitelné, s jakou jistotou a arogancí CDU tvrdí, že bude vládnout. To se nestane.“ Odpovědí je mu potlesk a ovace Gerhard, Gerhard!

„Cítím se být touto zemí potvrzen, abych pro ni vedl stabilní vládu.“

Ve WBH se opět rozléhá potlesk. Před velkoplošnou obrazovkou u Reichstagu zato zní pohrdavý smích. A vybuchuje znovu a znovu – při každém dalším Schröderově sebevědomém gestu, úsměvu či nabubřelých slovech.

Údaje v televizi se nepatrně mění ve prospěch SPD a Levých, ostatním je ubráno. Mapa Spolkové republiky hlásá, kdo kde hraje prim: SPD na severu, CDU, resp. CSU na jihu.

Na ARD začíná povolební debata „velkých“. Ze tmy nad a kolem Říšského sněmu stále září velké plátno. Nyní už očividně zklamaná Merkelová opakuje, že politický mandát patří jí. Schröder říká totéž. Přihlížející venku nevěřícně kroutí hlavou. Zlatým hřebem je jeho výrok, že velká koalice, tedy vládní svazek CDU/CSU a SPD (447 křesel v Bundestagu), je možný jen pod jeho taktovkou. Ulicí zní smích. Stejného přídělu se dostává i předsedovi CSU Edmundu Stoiberovi: Berlíňanům nevadí ani tak jeho slova, jako samotný fakt, že je z Bavorska.

Ze hry o podobu příští koalice mezitím definitivně vypadává rudo-rudo-zelené uskupení SPD, Levých a Zelených (327). Důvod je prostý: SPD a Zelení nechtějí Levé, Leví nechtějí nikoho.

O něco nadějněji by mohla vypadat semaforová rudo-žluto-zelená koalice SPD, FDP a Zelených (334). Klíčový hráč Westerwelle je však proti.

Na výběr zůstává černo-žluto-zelené spolčení CDU/CSU, FDP a Zelených (337 hlasů), které dává – podle barev – politické hantýrce nový pojem: jamajská koalice. Fischer se tváří, že by byl snad i pro, Westerwelle opět vzdoruje. Merkelová, která nemá na výběr, buď připomíná svou výhru, nebo mlčí. Političtí pozorovatelé soudí, že „Jamajka“ není úplně ztracená. Merkelová ujišťuje, že bude jednat se všemi.

Živě se o tomtéž diskutuje venku. „Podle mne by byla nejlepší koalice SPD, Zelených a Levice. Ale ta nejspíš nebude. Na druhou stranu se podívejte do Skandinávie, kde v pohodě vládnou menšinové vlády,“ rozohňuje se u Říšského sněmu asi dvacetiletý mladík. Postarší muž v dlouhém plášti se pro změnu snaží vysvětlit okolostojícím, že spojení CDU/CSU s FDP a Zelenými je nesmysl: „Podívejte se na jejich programy, to by nikdy nefungovalo.“

DESÁTÁ VEČER. Ruch v obou domech, Konrada Adenauera a Willyho Brandta, začíná pomalu a jistě slábnout. Straníci a hosté dál pojídají a popíjejí, ale novináři začínají balit. Domovské redakce a stanice čekají.

Ostatně na to, co vlastně předčasné volby do v pořadí 16. Spolkového sněmu přinesly, si budou muset tak jako tak nějaký ten den počkat.

Stejně jako na výsledek dodatečného hlasování v obvodu Drážďany I, kde se kvůli náhlé smrti kandidátky extrémně pravicové NPD bude volit až 2. října. Je však prakticky vyloučeno, že by tamní výsledek mohl výrazně změnit už rozdané mocenské karty. „Maximálně půjde o tři hlasy. Při předpokládaném vyrovnaném výsledku se do Spolkového sněmu v saské metropoli dostanou kandidáti obou velkých stran, tedy CDU a SPD,“ předpokládá politolog Kurt Schröder.

Merkelová zjevně dodrží slib a bude, s výjimkou Levých, jednat s každým. Ve vlastním zájmu: musí sestavit takovou koalici, jejíž poslanci ji potvrdí nadpoloviční většinou ve funkci kancléřky. Nejschůdnější se jeví černo-žluto-zelená kombinace.

Pokud jeden z členů této zvažované trojice do svazku nepůjde, Merkelová důvěru nedostane a může se začít jednat znovu. Třeba o novém kancléři, o kterém může sněm hlasovat nejpozději do 14 dnů od nevyslovení důvěry.

Když tuto možnost poslanci nevyužijí, budou muset zdvihat ruce pro několik nově nominovaných – vyhraje ten, kdo dostane nejvíce hlasů.

Poté je na tahu spolkový prezident, který má dvě možnosti – buď jmenovat toho, kdo se bude moci pochlubit největším ziskem hlasů, aniž by měl většinu, nebo vypsat nové volby.

A právě na tento scénář údajně Merkelová sází. Podle listu Leipziger Volkszeitung se už před volbami radila o této možnosti s experty na ústavní právo. Jejich doporučení? Prokázat, že nelze sestavit většinovou vládu – a jít znovu do voleb. CDU tuto možnost dementuje a nehodlá se k tématu vyjadřovat. Zatím.

BLÍŽÍ SE PŮLNOC. Do restaurace McDonald’s na náměstí Alexanderplatz vbíhají čtyři sotva dvacetileté dívky. „Jdeme zrovna z kina. Nevíte jak dopadly volby? Vyhrála Merkelová?“ obracejí se udýchaně na jednoho z hostů. „Sakra, sakra, sakra,“ ulevuje si jedna z nich, když slyší výsledky. Její kamarádka, teď už se sendviči a kolou, odtuší: „No tak to nás čekají brzo další volby. Na to vemte jed.“

Údaj v rohu televizní obrazovky hlásí 2.25. V centrálách CDU a SPD je stále živo. Víno a pivo teče proudem, pije se – jak jinak – na vítězství. Kamera zabírá rozjařené tanečníky, výsledky v podvalu dostávají punc předběžné oficiálnosti.

Volební maraton, který změnil politickou mapu Německa, je u konce.

Igor Záruba, Jan Stuchlík, Berlín

Převzato z EKONOM č.38/2005

Autor: Datum poslední editace: 12.2.2017

Další články

7.6.2021

Zrušení omezení při cestování do Německa od 15.6.2021

Německá spolková vláda rozhodla o vyřazení České republiky ze seznamu rizikových zemí s platností od 6. 6. 2021.

28.5.2021

Koncern VW zaznamenal velice úspěšné první čtvrtletí 2021

Německý automobilový koncern Volkswagen, jehož součástí je i česká Škoda Auto, vykázal v první čtvrtletí letošního roku zisk ve výši 3,4 miliardy EUR (cca 88 miliard Kč). V tomto období prodal 2,4 milionu aut, což bylo o 21% více než v prvním čtvrtletí roku 2020. Za tímto nárůstem stojí především silná poptávka z Číny.

20.5.2021

Zjednodušení cestování do Německa od 13.5.2021

Od 13.5.2021 došlo k další změně pravidel při vstupu do Německa z rizikových území, za které je aktuálně považována i Česká republika.  Především došlo ke sjednocení pravidel pro vstup na území Německa, povinnost testování a karantény pro území celé Spolkové republiky.

20.5.2021

Zvýšení minimální mzdy ve stavebnictví v Německu od 1.5.2021

S platností od 1.5.2021 došlo v Německu k opětovnému zvýšení minimální mzdy ve stavebnictví.
Tato minimální mzda platí v celém Německu jak pro domácí pracovníky ve stavebnictví, tak pro zahraniční pracovníky, kteří jsou do Německa vysláni v rámci volného pohybu služeb. Musí ji tedy dodržovat i české firmy, které do Německa vysílají své zaměstnance.

29.4.2021

Německý trh práce zaznamenává zotavení

Německý trh práce je na nejlepší cestě zotavit se z dopadů pandemie koronaviru. Uzavření gastronomických provozů a maloobchodu zatím nevedlo ke znatelnému propouštění. V březnu 2021 dokonce poklesl počet nezaměstnaných o 80.000 na celkem 2,8 milionu.