Přejít na obsah
Portál pro Vaše úspěšné podnikání v SRN
+420 296 348 207 Václavské náměstí 66, 110 00 Praha 1
Portál pro Vaše úspěšné podnikání v SRN
+420 296 348 207 Václavské náměstí 66, 110 00 Praha 1

Založení nové společnosti nebo koupě již založené (tzv. ready made) společnosti v Německu?

Zde naleznete základní informace o tzv. „ready made“ společnostech ve srovnání se založením zcela nové společnosti v Německu. Nabízíme Vám komplexní služby při zakládání firem a zastoupení v Německu, včetně poradenství při volbě vhodné právní formy, zajištění sídla, potřebných registrací, analýz a osobní asistence při zakládání firmy. Více informací o našich službách naleznete zde

Založení nové společnosti nebo koupě již založené (tzv. ready made) společnosti v Německu?

V posledních letech došlo v Německu k podstatnému zrychlení procesu zápisu nově založených obchodních společností do obchodního rejstříku. U většiny rejstříkových soudů netrvá v současnosti zápis společnosti déle než dva týdny a u řady soudů je zápis proveden již během týdne od podání návrhu. Z tohoto důvodu v posledních letech výrazně ustoupilo používání tzv. „ready made“ společností, protože jejich základní výhoda prakticky zmizela.

K omezení využití tzv. „ready made“ společností však vede i řada dalších faktorů a předpisů, které podstatně zvyšují náklady a také rizika a činí tak „ready made“ společnosti v podstatě nezajímavou alternativou k novému založení nové obchodní společnosti (typicky GmbH – ekvivalent české s.r.o.):

  1. Náklady převzetí „ready made“ společnosti jsou zpravidla výrazně vyšší než náklady založení zcela nové společnosti. To je způsobeno tím, že vlastník „ready made“ musel již při jejím založení zaplatit všechny poplatky, které se mu nyní musí vrátit. K nim je však nutné připočíst nové (zejména notářské) poplatky spojené s převodem obchodních podílů, zápisem do obchodního rejstříku, či změnou stanov. Navíc musí majitel již založené společnosti docílit nějaký zisk. Celkové náklady při převzetí již existující „ready made“ společnosti jsou tak obvykle cca. trojnásobně vyšší než náklady na založení nové společnosti.
  2. Převzetím již existující „ready made“ společnosti samozřejmě nový vlastník přebírá veškerá rizika ručení a závazky společnosti, které vznikly v minulosti. Toto riziko není možné právně nijak omezit. Pokud tedy již dochází k nákupu „ready made“ společnosti, je nutné nakupovat jen od seriózního prodávajícího společnost, která je vybavena odpovídajícím základním kapitálem a ještě neprováděla žádnou činnost.
  3. Před nákupem „ready made“ společností, které již v minulosti vyvíjely obchodní činnost je třeba důrazně varovat, protože v tomto případě jsou rizika a ručení za staré závazky již zcela nekalkulovatelná. I v tomto případě je navíc nutné, před provedením změn v obchodním rejstříku znovu navýšit základní kapitál na úroveň, která je uvedena ve stanovách společnosti.

Převedení existujících ztrát již založené společnosti do dalších období při změně vlastníka

Oblíbeným motivem k nákupu již existující společnosti je možnost uplatnit minulé ztráty takové společnosti proti zisku v budoucnu, čímž lze dosáhnout značné daňové úspory. V Německu je však možnost uznání daňové ztráty minulých období při změně vlastníka výrazně omezena zákonem.

Dojde-li v pěti letech k převodu obchodních podílů či hlasovacích práv v rozsahu 25-50% celku, pak se sníží daňově uznatelná ztráta společnosti alikvotně tomu, jak velká část obchodních podílů či hlasovacích práv změnila majitele.

Dojde-li k převodu obchodních podílů či hlasovacích práv v rozsahu vyšším než 50% z celku, pak není přenesení daňové ztráty možné vůbec a ztráty z minulosti již není možné pro daňové účely uplatnit.

K určitým změnám v tomto striktním režimu došlo od roku 2016 (pro hospodářské roky, které začínají po 31.12.2015). Na základě žádosti adresované finančnímu úřadu je možné uznat daňovou ztrátu z minulých období i v budoucnu. Musí však být splněna řada poměrně přísných podmínek a omezení, např. nesmí dojít ke změně předmětu podnikání převáděné společnosti.

Zpracovali Dr. Markus Huber, notář v Regensburgu a Dipl. Volksw. Jürgen Bahles, daňový poradce, auditor, Bonn

Autor: Datum poslední editace: 19.9.2017