Přejít na obsah
Portál pro Vaše úspěšné podnikání v SRN
+420 296 348 207 Václavské náměstí 66, 110 00 Praha 1
Portál pro Vaše úspěšné podnikání v SRN
+420 296 348 207 Václavské náměstí 66, 110 00 Praha 1

Polovina Němců bydlí v nájmu

Polovina Němců bydlí v nájmu

Německo je v evropském měřítku jednou ze zemí s nejrozšířenějším nájemním bydlením. V nájmu bydlí až polovina Němců. Nájemní bydlení má v Německu historicky velmi pevné ukotvení.

Kořeny velkého rozšíření nájemního bydlení v Německu sahají až do období těsně po skončení první světové války. Již před první světovou válkou v Německu výrazně nedostačovala nabídka bydlení rychle rostoucímu počtu obyvatel. Nejpalčivější byla tato nerovnováha zejména ve velkých německých městech. Ve dvacátých letech minulého století reagovala pak německá vláda na tuto situaci zahájením výstavby sociálních bytů. Ve městech byla vybudována první sídliště, která měla poskytnout dostupné bydlení zejména početným sociálně slabým vrstvám. Díky tomuto opatření se povedlo situaci na trhu s bydlením na určitou dobu zklidnit.

Nicméně hned po skončení 2. světové války se Německo ocitlo před stejným problémem. Více než polovina obytné plochy v Německu byla válkou zcela zničena a Německo tak bylo nutné doslova znovu vystavět. V poválečném období se pak obě Německa snažila o nejvyšší možnou míru výstavby nového bydlení pro stále rostoucí počet obyvatel. V bývalém východním Německu tak vznikly např. 2 miliony nových bytů v panelových domech.

Většina nové bytové výstavby v poválečném Německu však nesměřovala do vlastnického, ale do nájemního bydlení. Podíl vlastnického bydlení v Německu na celkové obytné ploše činí v současnosti pouze cca 50%, zatímco evropský průměr je 70%. Ve velkých německých městech se podíl vlastnického bydlení pohybuje dokonce pod úrovní 30%.

Německo má s 41,8 miliony bytových jednotek největší fond bydlení v EU. Na 1000 obyvatel připadá v Německu 500 bytů. Většina z těchto bytů jsou nájemní byty.

Vedle silných historických kořenů je nájemní bydlení v Německu udržováno i řadou současných trendů. Zatímco v některých evropských zemích typu Velké Británie nemá nájemní bydlení dobrou pověst, je v Německu bydlení v nájmu zcela normální. Německé stavební standardy jsou velmi vysoké a kvalita a stav německých nájemních bytů je na tomu odpovídající vysoké úrovni. Němci tak nejsou nuceni pořizovat si vlastní bydlení čistě proto, aby vůbec mohli slušně bydlet. V německé legislativě je dále zakotvena velmi silná ochrana nájemníků obsahující např. velkorysé výpovědní lhůty, regulaci nájmů a další silná práva nájemníků.

Pořízení vlastního bydlení je naopak v Německu spojeno hned s několika nevýhodami. Nákup nemovitosti se prodražuje o administrativní poplatky. Daň z nabytí nemovitosti činí v závislosti na konkrétní spolkové zemi 3,5% až 6,5% z kupní ceny, notářské poplatky 1,4% a nelze zapomínat ani na provizi makléře nebo realitní kanceláře. Německý stát dále na rozdíl od minulosti již nijak pořízení vlastnického bydlení nepodporuje. Další překážkou jsou aktuálně vysoké a neustále rostoucí ceny nemovitostí i ceny stavebních prací.

Nájemní bydlení je v Německu nejoblíbenější u věkové skupiny 18-40 let, když cca 73% lidí v této věkové skupině bydlí v Německu v nájmu. Důvodem pro to je jeho flexibilita a dále to, že naprostá většina lidí v této věkové skupině si pouze s vlastními prostředky pořízení nového bydlení nemůže dovolit. Další překážkou je velmi rozšířené používání pracovních smluv na dobu určitou, které výrazně omezuje přístup mladých lidí k hypotéčním úvěrům.

Ve věkové skupině 18 až 40 let tvoří průměrná velikost nájemního bytu 74m2 se třemi místnostmi a průměrným čistým nájemným bez energií ve výši 553 EUR. Zbývajících 27% této věkové skupiny má vlastní bydlení o průměrné velikosti 128 m2 s 5 místnostmi a průměrnou měsíční splátkou 842 EUR. Více než polovina z těchto obytných nemovitostí jsou samostatně stojící rodinné domy.

Přes všechny problémy vlastnického bydlení mladí Němci považují vlastnictví nemovitosti k bydlení za atraktivní a o vlastním bydlení sní celých 70% z nich.

V cenách nemovitostí i ve výši nájmů panují v Německu značné regionální rozdíly. Zatímco v Mnichově stojí starší rodinný dům v průměru 1,2 milionu EUR, je za tuto sumu možné koupit v některých odlehlých oblastech východního Německa, kde není kvalitní infrastruktura ani dostatek pracovních příležitostí, koupit takových domů 10.

 

Autor: Datum poslední editace: 31.8.2018

Další články

1.10.2021

Mzdy v Německu rostou

Institut pro světovou ekonomiku v Kielu (IfW) předpovídá až pětiprocentní nárůst německých mezd. Podle expertů z institutu je nyní situace zaměstnanců v Německu nejlepší za posledních 30 let.

1.10.2021

Příjmy německého státu na daních meziročně vzrostly

Pomalé odeznívání koronavirové krize se citelně projevuje na stavu německé státní pokladny. V srpnu zaznamenala německá spolková vláda, zemské vlády i města a obce výrazně vyšší výběr daní.

7.6.2021

Zrušení omezení při cestování do Německa od 15.6.2021

Německá spolková vláda rozhodla o vyřazení České republiky ze seznamu rizikových zemí s platností od 6. 6. 2021.

28.5.2021

Koncern VW zaznamenal velice úspěšné první čtvrtletí 2021

Německý automobilový koncern Volkswagen, jehož součástí je i česká Škoda Auto, vykázal v první čtvrtletí letošního roku zisk ve výši 3,4 miliardy EUR (cca 88 miliard Kč). V tomto období prodal 2,4 milionu aut, což bylo o 21% více než v prvním čtvrtletí roku 2020. Za tímto nárůstem stojí především silná poptávka z Číny.

20.5.2021

Zjednodušení cestování do Německa od 13.5.2021

Od 13.5.2021 došlo k další změně pravidel při vstupu do Německa z rizikových území, za které je aktuálně považována i Česká republika.  Především došlo ke sjednocení pravidel pro vstup na území Německa, povinnost testování a karantény pro území celé Spolkové republiky.

20.5.2021

Zvýšení minimální mzdy ve stavebnictví v Německu od 1.5.2021

S platností od 1.5.2021 došlo v Německu k opětovnému zvýšení minimální mzdy ve stavebnictví.
Tato minimální mzda platí v celém Německu jak pro domácí pracovníky ve stavebnictví, tak pro zahraniční pracovníky, kteří jsou do Německa vysláni v rámci volného pohybu služeb. Musí ji tedy dodržovat i české firmy, které do Německa vysílají své zaměstnance.