Přejít na obsah
Portál pro Vaše úspěšné podnikání v SRN
+420 296 348 207 Václavské náměstí 66, 110 00 Praha 1
Portál pro Vaše úspěšné podnikání v SRN
+420 296 348 207 Václavské náměstí 66, 110 00 Praha 1

Polovina Němců bydlí v nájmu

Polovina Němců bydlí v nájmu

Německo je v evropském měřítku jednou ze zemí s nejrozšířenějším nájemním bydlením. V nájmu bydlí až polovina Němců. Nájemní bydlení má v Německu historicky velmi pevné ukotvení.

Kořeny velkého rozšíření nájemního bydlení v Německu sahají až do období těsně po skončení první světové války. Již před první světovou válkou v Německu výrazně nedostačovala nabídka bydlení rychle rostoucímu počtu obyvatel. Nejpalčivější byla tato nerovnováha zejména ve velkých německých městech. Ve dvacátých letech minulého století reagovala pak německá vláda na tuto situaci zahájením výstavby sociálních bytů. Ve městech byla vybudována první sídliště, která měla poskytnout dostupné bydlení zejména početným sociálně slabým vrstvám. Díky tomuto opatření se povedlo situaci na trhu s bydlením na určitou dobu zklidnit.

Nicméně hned po skončení 2. světové války se Německo ocitlo před stejným problémem. Více než polovina obytné plochy v Německu byla válkou zcela zničena a Německo tak bylo nutné doslova znovu vystavět. V poválečném období se pak obě Německa snažila o nejvyšší možnou míru výstavby nového bydlení pro stále rostoucí počet obyvatel. V bývalém východním Německu tak vznikly např. 2 miliony nových bytů v panelových domech.

Většina nové bytové výstavby v poválečném Německu však nesměřovala do vlastnického, ale do nájemního bydlení. Podíl vlastnického bydlení v Německu na celkové obytné ploše činí v současnosti pouze cca 50%, zatímco evropský průměr je 70%. Ve velkých německých městech se podíl vlastnického bydlení pohybuje dokonce pod úrovní 30%.

Německo má s 41,8 miliony bytových jednotek největší fond bydlení v EU. Na 1000 obyvatel připadá v Německu 500 bytů. Většina z těchto bytů jsou nájemní byty.

Vedle silných historických kořenů je nájemní bydlení v Německu udržováno i řadou současných trendů. Zatímco v některých evropských zemích typu Velké Británie nemá nájemní bydlení dobrou pověst, je v Německu bydlení v nájmu zcela normální. Německé stavební standardy jsou velmi vysoké a kvalita a stav německých nájemních bytů je na tomu odpovídající vysoké úrovni. Němci tak nejsou nuceni pořizovat si vlastní bydlení čistě proto, aby vůbec mohli slušně bydlet. V německé legislativě je dále zakotvena velmi silná ochrana nájemníků obsahující např. velkorysé výpovědní lhůty, regulaci nájmů a další silná práva nájemníků.

Pořízení vlastního bydlení je naopak v Německu spojeno hned s několika nevýhodami. Nákup nemovitosti se prodražuje o administrativní poplatky. Daň z nabytí nemovitosti činí v závislosti na konkrétní spolkové zemi 3,5% až 6,5% z kupní ceny, notářské poplatky 1,4% a nelze zapomínat ani na provizi makléře nebo realitní kanceláře. Německý stát dále na rozdíl od minulosti již nijak pořízení vlastnického bydlení nepodporuje. Další překážkou jsou aktuálně vysoké a neustále rostoucí ceny nemovitostí i ceny stavebních prací.

Nájemní bydlení je v Německu nejoblíbenější u věkové skupiny 18-40 let, když cca 73% lidí v této věkové skupině bydlí v Německu v nájmu. Důvodem pro to je jeho flexibilita a dále to, že naprostá většina lidí v této věkové skupině si pouze s vlastními prostředky pořízení nového bydlení nemůže dovolit. Další překážkou je velmi rozšířené používání pracovních smluv na dobu určitou, které výrazně omezuje přístup mladých lidí k hypotéčním úvěrům.

Ve věkové skupině 18 až 40 let tvoří průměrná velikost nájemního bytu 74m2 se třemi místnostmi a průměrným čistým nájemným bez energií ve výši 553 EUR. Zbývajících 27% této věkové skupiny má vlastní bydlení o průměrné velikosti 128 m2 s 5 místnostmi a průměrnou měsíční splátkou 842 EUR. Více než polovina z těchto obytných nemovitostí jsou samostatně stojící rodinné domy.

Přes všechny problémy vlastnického bydlení mladí Němci považují vlastnictví nemovitosti k bydlení za atraktivní a o vlastním bydlení sní celých 70% z nich.

V cenách nemovitostí i ve výši nájmů panují v Německu značné regionální rozdíly. Zatímco v Mnichově stojí starší rodinný dům v průměru 1,2 milionu EUR, je za tuto sumu možné koupit v některých odlehlých oblastech východního Německa, kde není kvalitní infrastruktura ani dostatek pracovních příležitostí, koupit takových domů 10.

 

Autor: Datum poslední editace: 31.8.2018

Další články

21.9.2018

Německé vývozy rostou

Německý vývoz v červenci 2018 výrazně vzrostl, v meziročním srovnání o 7,6 %. Obzvláště se dařilo exportu do ostatních zemí EU, který zaznamenal meziroční nárůst o 8 %.

19.9.2018

Commerzbank opustí akciový index DAX

Jedna z největších německých bank, Commerzbank, bude dne 24.9.2018 vyřazena z německého akciového indexu DAX. Přitom je tato banka zakládajícím členem indexu DAX a byla 30 let jeho pevnou součástí. Její místo v indexu DAX zaujme společnost Wirecard, která se specializuje na technologické a finanční služby.

11.9.2018

Zákazy vjezdu dieselových automobilů do center německých měst se šíří

V únoru letošního roku rozhodl spolkový správní soud v Lipsku o tom, že zákazy vjezdu dieselových automobilů do center německých vjezd jsou principiálně přípustné. První tento zákaz zavedlo město Hamburg. Nyní jej bude následovat Frankfurt.

23.8.2018

Letiště Frankurt se otevírá nízkonákladovým společnostem

Frankfurtské mezinárodní letiště plánuje výstavbu nového nástupního mostu, který bude určen k odbavování nízkonákladových letů. Nový nástupní most G bude součástí nově budovaného terminálu 3, jehož ostatní části jsou naopak určeny pro luxusnější lety.

21.8.2018

Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí 2018 silně rostla

I přes rostoucí nejistotu ve světové ekonomice se Německu jakožto největší ekonomice Evropské unie momentálně daří poměrně dobře. Ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostl německý HDP ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,5%.

16.8.2018

Silné daňové příjmy německého státu ozdravují německé veřejné finance

Růst německého veřejného zadlužení je historicky exponenciální. K razantnímu nárůstu veřejného dluhu došlo zejména po sjednocení východního a západního Německa začátkem 90. let. Dalším impulsem k jeho nabobtnání byly náklady spojené se světovou finanční krizí v letech 2007 a 2008.