Přejít na obsah
Portál pro Vaše úspěšné podnikání v SRN
+420 296 348 207 Václavské náměstí 66, 110 00 Praha 1
Portál pro Vaše úspěšné podnikání v SRN
+420 296 348 207 Václavské náměstí 66, 110 00 Praha 1

V Německu i v současnosti převažuje nájemní bydlení nad vlastnickým

V Německu i v současnosti převažuje nájemní bydlení nad vlastnickým

Více než polovina Němců bydlí v současnosti v nájmu. Německo je tak zemí s nejnižším podílem vlastnického bydlení v Evropě.

Díky stále rostoucím cenám nájmů je tak v Německu čím dál diskutovanějším tématem regulace nájemného a vyvlastňování nemovitostních fondů specializovaných na činžovní byty.

Zatímco v evropském průměru bydlí v nájmu cca 30% obyvatel (v Česku dokonce jen 20%), v Německu i v současné době tento podíl přesahuje 50%. Důvody pro tento stav sahají poměrně hluboko do historie Spolkové republiky Německo. Po konci druhé světové války muselo Německo vybudovat ve velmi krátkém čase obrovské množství domů a bytů. Protože v Německu v té době nebyl dostatek kapitálu, převzal bytovou výstavbu stát a zahájil výstavbu četných nájemních bytů.

V následujících desetiletích byly nájmy povětšinou poměrně levné a dostupné. Proto mnoho lidí zůstávalo dlouhodobě v režimu nájemného bydlení a neaspirovali na pořízení vlastní nemovitosti k bydlení. Vzhledem ke společensko-politické situaci byl mimořádně vysoký podíl nájemního bydlení v Německé demokratické republice. Získat nemovitost do soukromého vlastnictví totiž v bývalém východním Německu bylo možné jen se značnými omezeními a bydlení v nájemních bytech bylo státem dotováno do té míry, že pořízení vlastní nemovitosti k bydlení se příliš nevyplácelo.

I v dnešní době je podíl nájemního bydlení ve spolkových zemích bývalého východního Německa obzvlášť vysoký. Extrémním případem tohoto stavu je hlavní město Berlín, kde v nájmu bydlí více než 80% obyvatel. V Berlíně jsou v současnosti přibližně dva miliony bytů, z nichž 1,6 milionu tvoří nájemní byty.

Nájmy v Německu již dlouhá léta výrazně rostou, a to zejména ve velkých městech. Zemská vláda spolkové země Berlín proto přijala v lednu 2020 zákon o zavedení stropu pro výši nájemného na území Berlína. Vláda tak chtěla omezit silný růst nájmů. Situace došla až tak daleko, že tento zákon byl napaden u Spolkového ústavního soudu. Ten v březnu 2021 rozhodl, že zákon není právoplatný, protože porušuje německou Ústavu (resp. německý Základní zákon). Důvodem porušení je fakt, že zemská vláda nemá kompetenci takovýto zákon přijmout, protože tato kompetence náleží do výlučné působnosti spolkové vlády a parlamentu.

Podle výzkumu veřejného mínění deníku Berliner Morgenpost z listopadu 2019 považovalo 71% oslovených obyvatel Berlína zastropování nájmů za pozitivní. Ve všelidovém referendu v letošním roce se pak 56,3% Berlíňanů vyslovilo dokonce pro vyvlastnění velkých nemovitostních fondů vlastnících nájemní byty (jedná se o společnosti vlastnící více než 3.000 bytů).

Vyvlastnění nemovitostních společností má zastavit růst nájmů a zajistit cenovou stabilitu na trhu nájemního bydlení. V Berlíně dále pravidelně probíhají velké demonstrace za cenově dostupné bydlení. Výsledky referenda dokládají, jak velký souhlas v berlínské společnosti s těmito opatřeními existuje.

Řada expertů však vyjadřuje silné pochybnosti o právoplatnosti takovéhoto vyvlastnění, protože případný vyvlastňovací zákon by porušoval německou Ústavu. I kdyby k vyvlastnění mělo skutečně dojít, musela by spolková země Berlín navíc vyplatit postiženým vlastníkům bytů odškodné za vyvlastněné byty. Částka takového odškodného se momentálně odhaduje až na 40 miliard EUR (zhruba jeden bilion Kč!). To je však částka, která je zcela mimo finanční možnosti již tak dosti zadlužené berlínské radnice.

Na samostatnou diskusi je pak otázka, zda tato opatření mohou nějakým znatelnějším způsobem situaci v oblasti bydlení v Berlíně zlepšit a zda naopak nepovedou k rozšíření černého trhu s bydlením a výraznému zastarávání berlínského bytového fondu.

Zdroj: Landesregierung Berlin

 

Autor: Datum poslední editace: 3.12.2021

Další články

15.9.2022

Hledáme novou kolegyni/ nového kolegu na pozici: Junior Specialist v mezinárodním marketingu a exportním poradenství

Hledáme novou kolegyni/ nového kolegu na pozici: Junior Specialist v mezinárodním marketingu a exportním poradenství

15.9.2022

Od 1.10.2022 se v Německu zvyšuje minimální mzda. Letos již podruhé. Mění se i hranice pro Minijob a Midijob

Od 1.10.2022 se v Německu letos již podruhé zvyšuje minimální mzda, a to ze současných 10,45 EUR na 12,00 EUR hrubého za hodinu. K poslednímu zvýšení minimální mzdy přitom došlo k 1.7.2022.

12.8.2022

Německo spustilo nahlížení do Obchodního rejstříku na internetu zdarma

Německo spustilo nahlížení do Obchodního rejstříku na internetu zdarma

27.6.2022

Od 1.7.2022 platí v Německu nová pravidla pro sběr a recyklaci obalů

Od 1.7.2022 vstupuje v Německu v platnost novela zákona o obalech, která rozšiřuje registrační povinnost na všechny obaly. Po 1.7.2022 tedy v Německu nebude smět být prodáváno zabalené zboží, pokud jeho výrobce nebo distributor neprovedl registraci do ústředního registru obalů (Zentrale Stelle Verpackungsregister – LUCID).

14.6.2022

V Německu dochází od 1.7.2022 ke zvýšení minimální mzdy

Od 1.7.2022 se v Německu zvyšuje minimální mzda, a to ze současných 9,82 EUR na 10,45 EUR hrubého za hodinu. K dalšímu zvýšení minimální mzdy dojde od 1.10.2022, a to na rovných 12 EUR hrubého za hodinu.

29.3.2022

Cestování do Německa od 3.3.2022

Od 3.3.2022 došlo k další změně pravidel při vstupu do Německa. Česká republika není považována za rizikovou zemi, proto pro vstupy do Německa z ČR platí nejmírnější restrikce. Není tedy třeba vyplňovat příjezdový formulář.