Podmínky exportu služeb do Německa

Chceme v SRN poskytovat služby, ale nechceme si tam zakládat žádnou formu zastoupení (pobočky). Je to možné a kde se můžeme dozvědět podrobnosti?

V rámci tzv. volného pohybu služeb můžete v SRN své služby poskytovat, pokud se nejedná o služby, u nichž platí přechodná regulace (stavebnictví atd.). Máte v zásadě pouze dvě omezení. Musí jít o dočasné poskytování služeb a musíte přitom dodržovat všechny povinnosti, které při takové činnosti mají i místní podnikatelé.
Co se týče dočasnosti, je tento pojem vykládán velmi široce a to v souvislostech s charakterem a rozsahem služeb, jak často je v SRN poskytujete, s jakými intervaly atd. Povinnosti místních podnikatelů v oboru si musíte zjistit na živnostenském úřadě, řemeslnické komoře, cizineckém úřadu a podobně.

Mohu jako OSVČ registrovaná v ČR dlouhodobě pracovat v SRN pro jedinou firmu (tzv. švarc systém)?

Tento systém (v podstatě forma pracovního vztahu) je v Německu, stejně jako v České republice zakázán. V terminologii německých úřadů je označován jako “zdánlivá samostatnost.” Používání tohoto systému ze strany českých občanů by představovalo pravděpodobně nejjednodušší způsob, jak obejít schválená přechodná období pro zaměstnávání pracovníků z nových členských států EU německými firmami. Obecně lze říci, že německé úřady postupují proti této formě “zaměstnávání” daleko přísněji než úřady u nás. Po rozšíření Unie lze nyní předpokládat, že se aktivita německých úřadů v tomto směru ještě zvýší, zejména ve vztahu k pracovníkům z nových členských zemí.

Chceme v SRN pracovat na základě smlouvy o dílo. Je to možné?

Vzhledem k tomu, že našim vstupem do EU se českým pracovníkům v SRN trh práce neotevřel, platí stávající smlouva o vysílání pracovníků na základě smluv o dílo (nesmí dojít ke zhoršení stavu). V zásadě platí, že pokud máte v SRN partnera, který má zájem podepsat s vámi smlouvu o dílo, měli byste si na Licenční správě Ministerstva průmyslu a obchodu ČR zjistit, zda vám může přidělit příslušný kontingent pracovních sil. Více informací najdete na stránkách Licenční správy portálu www.mpo.cz .

Naše firma se zabývá speciální údržbou strojírenských zařízení. Můžeme poskytovat naše služby německým klientům v jejich provozovnách?

Můžete tyto služby poskytovat v rámci tzv. přeshraničního poskytování služeb. Vaši zaměstnanci nebudou potřebovat pracovní povolení, ale bude se muset jednat o práci časově omezenou a budete při ní muset splňovat všechny podmínky, které by musela splňovat německá firma. Doporučujeme proto nejdříve si tyto podmínky zjistit (například v hospodářské či řemeslnické komoře).

Dodáváme do SRN systémy oplocení, ale potřebovali bychom tam mít i sklad a drobnou výrobnu, kde bychom prováděli konečné úpravy. Je to možné a mohou tam pracovat naši zaměstnanci?

Možné to je. Šlo by to řešit založením odštěpného závodu nebo dceřiné společnosti. Za určitých podmínek by se to zřejmě dalo kombinovat i s přeshraničním poskytováním služeb, případně s montáží dodaného výrobku. Zřejmě by bylo možné toto provozovat i tak, abyste mohli mít pouze české zaměstnance. Konečné řešení bude záležet na více okolnostech - jaké pracovní činnosti budete muset v SRN provádět, kolik zaměstnanců budete potřebovat a v jakých profesích, kolik budete mít zakázek a zda tam budou muset být někteří (a jací) zaměstnanci trvale, zda budete chtít být německým daňovým či právním subjektem atd. Doporučujeme kontaktovat specializovanou poradenskou firmu, která se německým trhem zabývá a která jistě optimální řešení najde.

Potřebujeme často při dodání našeho výrobku provádět v SRN montážní práce. Budeme na ně potřebovat po vstupu do EU pracovní povolení?

Po tzv. euronovele Nařízení o pracovním povolení z dubna 2004 pracovní povolení potřebovat nebudete. Pokud by se mohlo jednat o sporný případ (kvůli montáži plastových oken provádíte významnou úpravu domu), doporučujeme vyžádat si raději písemné stanovisko místního pracovního úřadu. To by měl zajistit odběratel.

Chci v SRN jako OSVČ provozovat dlouhodobě řemeslnou činnost. Je to možné a jak mám postupovat?

Z území ČR to možné není. Můžete ale využít práva na usazení a v SRN si založit vlastní živnost. K tomu doporučujeme kontaktovat nejdříve příslušnou německou řemeslnickou komoru a tam si získat potřebné informace. Budete se muset registrovat na příslušném živnostenském úřadu, budete muset získat povolení k pobytu, mít trvalé bydliště a nějakou provozovnu atd.

Jsme stavební firma a chceme s našimi zaměstnanci podnikat na německém trhu. Bude to možné, když si v SRN založíme dceřinou společnost?

Vaše dceřiná společnost bude subjektem německého práva (německá firma) a ta by k zaměstnávání českých dělníků potřebovala souhlas místního pracovního úřadu, což je nereálné. Teoreticky by ale mohla podepsat s mateřskou firmou v ČR smlouvu o dílo, na jejímž základě by čeští zaměstnanci mateřské firmy mohli v SRN pracovat. Doporučujeme však vždy obdobná řešení konzultovat s odborníky a místně příslušnými úřady.

Můžeme jako firma na smlouvu o dílo pracovat v SRN pro soukromou osobu?

To možné není. Smlouvu o dílo umožňující vám práci v SRN můžete podepsat pouze s podnikatelským subjektem. Výjimkou jsou pouze restaurátorské práce.

Poskytujeme služby německým firmám. Jakou sazbu DPH máme použít a kde máme daň zaplatit?

Pro správné uplatnění daně je v obecné rovině důležité určit, kde je místo plnění, kdo službu poskytuje, pro koho je služba poskytována a o jakou službu se jedná. V případě, kdy se místo plnění nachází v ČR, pak je česká firma povinna vyfakturovat poskytnutou službu s českou sazbou DPH a tuto daň i v ČR odvést. V případě, kdy je místo plnění v Německu, pak česká firma vyfakturuje tuto službu bez DPH. DPH je pak povinen vypočíst a odvést německý odběratel v Německu (je-li registrován jako plátce DPH v Německu). Není- li odběratel registrován jako plátce DPH v SRN, pak je česká firma povinna se v Německu k DPH zaregistrovat a fakturovat s německou sazbou DPH. Existuje též přenesení daňové povinnosti na osobu registrovanou k dani v Německu přestože byla služba poskytnuta v ČR (např. práce na movité věci).

Kde je místo plnění u služeb, pokud jsou poskytnuty českou firmou německému odběrateli?

Obecně platí, že místo plnění je v zemi, kde má poskytovatel služby své sídlo. V případě českých firem je tedy místem plnění ve většině případů v ČR. Existují však následující výjimky z tohoto pravidla, kde může být místo plnění i v Německu:
1. Služby vztahující se k nemovitosti - místo plnění je tam, kde se dotyčná nemovitost nachází.
2. Přepravní služby - místo plnění se nachází v zemi, kde je přepravní služba poskytnuta. Jedná-li se o přepravu mezi jednotlivými členskými státy, pak je místo plnění v zemi, kde byla přeprava zahájena. Je- li však odběratel služby registrován jako plátce DPH v některém členském státě, pak je místem plnění země, kde je odběratel k DPH registrován. Stejná pravidla platí i pro služby související s přepravou.
3. Služby kulturní, sportovní a umělecké - místo plnění je v zemi, kde je služba poskytnuta.
4. Služby oceňování movité věci, nebo práce na movité věci (oprava, údržba, úprava, zpracování, montáž, instalace, leštění, broušení, lakování a jiné zušlechťovací práce na movité věci jiné osoby) - místem plnění je místo, kde byla služba poskytnuta. Pokud je však služba poskytnuta německému plátci DPH a věc je po poskytnutí služby vyvezena zpět do Německa, pak je místem plnění Německo.
5. Zprostředkování služby - místo plnění je obecně stejné jako místo plnění služby, která je zprostředkována. Je-li však zprostředkování služby poskytnuto plátci DPH registrovanému v jiném členském státě, pak je místem plnění země, kde je odběratel registrován jako plátce DPH.

Co jsou to reverse-charge služby a jak se u nich uplatňuje DPH?

Reverse-charge jsou zvláštní skupinou služeb, u kterých je místem plnění místo, kde má odběratel služby své sídlo. Do této skupiny patří následující služby:
+ převod a postoupení autorského práva, patentu, licence, ochranné známky a podobného práva,
+ reklamní služba,
+ poradenská, inženýrská, konzultační, právní, účetní a jiná podobná služba, zpracování dat a poskytnutí informací,
+ bankovní, finanční a pojišťovací služba, s výjimkou nájmu bezpečnostních schránek,
+ poskytnutí pracovní síly,
+ nájem movité věci, s výjimkou všech druhů dopravních prostředků,
+ telekomunikační služby,
+ provozování rozhlasového a televizního vysílání,
+ elektronická služba,
+ přijetí závazku zdržet se zcela nebo zčásti v pokračování nebo vykonávání podnikatelské činnosti,
+ poskytnutí služby osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby (zprostředkovatelská služba), která spočívá v obstarání služby z této skupiny.

Když bude mít naše dceřiná společnost v SRN své zaměstnance, bude za ně muset platit sociální pojištění ?

Ano. Jako zaměstnavatel je budete muset nahlásit u místní nemocniční pokladny a tím budou pojištěni pro případ nemoci, nezaměstnanosti i v rámci zákonného důchodového pojištění. Příspěvky na sociální pojištění platí z poloviny zaměstnavatel a z poloviny zaměstnanec.Více informací lze najít na stránkách české správy sociálního zabezpečení www.cssz.cz/evropska_unie .

Když vyšleme z ČR naše zaměstnance do SRN pracovat v rámci přeshraničního poskytování služeb, musíme za ně platit německé sociální pojištění?

Nemusíte. Pro takového zaměstnance platí ve věci sociálního pojištění právní předpisy domovského státu. Měli byste je však vybavit osvědčením E 101 prokazujícím tuto skutečnost. Více se dozvíte na adrese Spolkového ministerstva zdravotnictví a sociálního pojištění www.bmgs.bund.de a na stránkách české správy sociálního zabezpečení www.cssz.cz/evropska_unie (proklik Vysílání zaměstnanců).

Právní rámec exportu služeb do Německa:

Podmínky pro poskytování služeb českými firmami v Německu se řídí Smlouvou o založení ES, ustanoveními o volném pohybu služeb a přístupovou smlouvou ČR k EU, která stanovila přechodná období omezující volný pohyb služeb poskytovaných českými firmami v SRN ve vybraných oborech. Příslušnou část Smlouvy o založení ES uvádíme zde:

KAPITOLA 3

Služby

Článek 49

Podle následujících ustanovení jsou zakázána omezení volného pohybu služeb uvnitř Společenství pro státní příslušníky členských států, kteří podnikají v jiném státě Společenství, než se nachází příjemce služeb.
Rada může na návrh Komise rozhodnutím přijatým kvalifikovanou většinou rozšířit použitelnost této kapitoly též na poskytovatele služeb, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí a kteří jsou usazeni ve Společenství.

Článek 50
Za služby se podle této smlouvy pokládají výkony poskytované zpravidla za úplatu, pokud nejsou upraveny ustanoveními o volném pohybu zboží, kapitálu a osob.
Služby zahrnují zejména:
a) činnosti průmyslové povahy;
b) činnosti obchodní povahy;
c) řemeslné činnosti;
d) činnosti v oblasti svobodných povolání.
Aniž jsou dotčena ustanovení kapitoly týkající se práva usazování, může poskytovatel služby za účelem jejího poskytnutí dočasně provozovat svou činnost ve státě, kde je služba poskytována, za stejných podmínek, jaké tento stát ukládá svým vlastním státním příslušníkům.

Článek 51

1. Volný pohyb služeb v oblasti dopravy je upraven ustanoveními hlavy o dopravě.
2. Liberalizace bankovních a pojišťovacích služeb, které jsou spojeny s pohybem kapitálu, se uskuteční v souladu s liberalizací pohybu kapitálu.

Článek 52

1. Rada vydá na návrh Komise a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Evropským parlamentem kvalifikovanou většinou směrnice k dosažení liberalizace určitého typu služeb.
2. Směrnice uvedené v odstavci 1 se zpravidla přednostně týkají těch služeb, které mají přímý vliv na výrobní náklady nebo jejichž liberalizace přispívá ke směně zboží.

Článek 53

Členské státy jsou připraveny přistoupit k liberalizaci služeb ve větší míře, než jsou povinny na základě směrnic vydaných podle čl. 52 odst. 1, pokud jim to dovolí jejich celková hospodářská situace, jakož i situace v příslušném hospodářském odvětví.
Za tím účelem podá Komise příslušným členským státům vhodná doporučení.

Článek 54

Dokud nebudou odstraněna omezení volného pohybu služeb, uplatňuje je každý členský stát na všechny poskytovatele služeb podle čl. 49 prvního pododstavce, bez rozdílu státní příslušnosti nebo místa pobytu.

Článek 55

Pro otázky upravené touto kapitolou se použijí články 45 až 48.

( Text Smlouvy o založení Evropského společenství ve znění smlouvy z Nice byl převzat z www.euroskop.cz)