Sbližování ekonomické úrovně bývalého východního a západního Německa je stále zdlouhavé

Německo je znovusjednoceno od roku 1990. Přesto vykazují ekonomiky obou před sjednocením dlouho dobu oddělených částí Německa stále značně rozdílnou úroveň ekonomického rozvoje. Tyto rozdíly se ani přes masivní finanční podporu stále nedaří zásadně snižovat.

V roce 1990 žilo v bývalém východním Německu (včetně Východního Berlína) téměř 16,5 milionu obyvatel a v bývalém západním Německu (včetně Západního Berlína) více než 62,5 milionu obyvatel. V roce 2018 se odhaduje počet obyvatel bývalé východní části Německa na pouhých 12,5 milionu, přičemž v bývalé západní části na cca 70 milionů. Odliv obyvatel z východu na západ od sjednocení dosáhl cca 3,5 milionu lidí, což se nemohlo neprojevit na celkové situaci v bývalém východním Německu. Jedinou výjimkou je východní Berlín, který si počet obyvatel dokázal zhruba zachovat, což je dáno zejména sousedstvím se západním Berlínem a dále přesunutím celoněmecké spolkové státní správy do Berlína.

Věkový průměr obyvatel bývalé východní části je o 5 let vyšší než na západě. Z východu odcházejí dlouhodobě v převážné míře lidé v produktivním věku, protože tam nemají dostatek pracovních příležitostí, zatímco pracovní trh bývalých západních zemí je bez problému dokáže absorbovat. V některých částech bývalého východního Německa odešlo na západ za prací až 50% práceschopného obyvatelstva. Další propad počtu práceschopných až o desítky procent se očekává v následujících 10 až 15 letech.

I přes aktuálně velmi příznivý vývoj na německém trhu práce je míra nezaměstnanosti na východě stále znatelně vyšší (6,8% v květnu 2018) než na západě (4,7% v květnu 2018). Extrémní případy dokládající tyto rozdíly jsou spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko (7,7%) na východě a Bavorsko (2,7%) na západě.

Tato situace zároveň vede k tomu, že denně dojíždí za prací z východu na západ cca 400.000 lidí. Na druhou stranu ze západu na východ dojíždí denně cca 150.000 lidí. Pro řadu lidí znamená varianta práce na západě a bydlení na Východě výhodnější mzdové podmínky při zároveň nižších životních nákladech.

Rozdíly mezi východem a západem Německa s sebou nesou i další, zejména demografické charakteristiky. Podíl cizinců na obyvatelstvu se na východě pohybuje kolem 4%, zatímco na západě je třikrát vyšší (cca 12%). Nespokojenost a frustrace bývalých východních Němců se projevuje i na politické mapě Německa, kdy v bývalých východních spolkových zemích dosahují ve srovnání se západními zeměmi násobně lepších volebních výsledků levicově (Die Linke) i pravicově (AfD) radikální strany. V některých částech bývalého východního Německa (zejména v Sasku) se do orgánů místních a regionálních samospráv dostali dokonce kandidáty nacistické strany NDP.

I přes některé nesporné úspěchy a celkově pozitivní vývoj procesu sjednocení tak stále zůstávají mezi oběma kdysi oddělenými částmi Německa citelné rozdíly.