Silné daňové příjmy německého státu ozdravují německé veřejné finance

Německý veřejný dluh roste v celé své historii exponenciálním tempem. K jeho razantnímu nárůstu došlo zejména po sjednocení východního a západního Německa začátkem 90. let. Další nárůst zadlužení přinesla světová finanční krize v letech 2007 až 2008.

V roce 1950, krátce po vzniku Spolkové republiky Německo činila výše veřejného dluhu v přepočtu cca 10 miliard EUR. Během následujících 40 let, tedy do roku 1990 tato suma narostla na 540 miliard EUR. Během prvních pěti let po sjednocení (do roku 1995) se německé zadlužení téměř zdvojnásobilo na 1,02 bilionu EUR. V této krátké době pěti let tedy bylo nashromážděno téměř stejné množství dluhů, jako za předchozích 40 let.

Do roku 2012 se státní dluh opět zdvojnásobil, kdy zejména v letech 2005 až 2010 rostl silně exponenciálně (celkem o 500 miliard EUR). Důvodem pro to byla zejména nákladná záchrana německých bank postižených důsledky světové finanční krize v letech 2007 a 2008. Od roku 2012 pak závazky německého státu klesají a do roku 2017 se je podařilo snížit o cca 100 miliard EUR.

Celková výše německého státního dluhu kolem dvou bilionů EUR je na jednu stranu astronomická částka. Na druhou stranu je nutné tuto částku zasadit do celkového rámce německé ekonomiky. Hrubý roční domácí produkt Německa dosahuje cca 3,25 bilionu EUR a celkovou výši dluhu tedy výrazně přesahuje. Zadlužení připadající na jednoho německého občana činí cca 23.800 EUR a stojí proti němu ekonomický výkon ve výši 39.500 EUR na osobu. Německý státní dluh tedy činí cca 56% německého HDP.

Celkový majetek Němců činí cca 5,9 bilionu EUR. Po odečtení soukromých dluhů zůstává majetek přepočtený na osobu ve výši cca 50.000 EUR. To znamená, že zadlužení na hlavu je více než dvakrát menší než majetek připadající na jednoho obyvatele.

Z pohledu německých daňových poplatníků je i přes snižování zadlužení poměrně problematický fakt, že zadlužení se daří snižovat jen za cenu zvýšených daňových příjmů. K ideálu nízkých daní, nízkých a efektivních státních výdajů a nízkého zadlužení má Německo skutečně velmi daleko. Nejen z tohoto důvodu existuje v Německu již dlouhou dobu Svaz německých daňových poplatníků („Bund der Steuerzahler Deutschland e. V“). Jeho úlohou je hlídat německou státní správu a zasazovat se o to, aby německé daně nebyly nepřiměřeně vysoké a aby nedocházelo k plýtvání veřejnými prostředky.

Přesto ani v Německu nejsou ojedinělé skandály s přemrštěnými státními zakázkami provázenými navíc korupcí. Pravděpodobně nejznámějším a nejabsurdnějším případem tohoto druhu je výstavba nového mezinárodního letiště Berlin Brandenburg jižně od Berlína. Původní rozpočet na stavbu tohoto zcela nového letiště na zelené louce počítal s náklady na výstavbu ve výši 2 miliardy EUR. V důsledku řady závažných chyb v projektu letiště a během jeho výstavby se celkové náklady vyšplhaly k aktuálním cca 6,5 miliardám EUR. Letiště stále nebylo uvedeno do provozu a vzhledem k tomu, že se stále nedaří odstranit zásadní problémy stavby (např. požární bezpečnost), není zatím jisté, zda se vůbec někdy podaří letiště zprovoznit.